Magické sny [NEDOKONČENO]

Nesplnitelné sny

Vyvolala jsem temnotu přivoláním vlny moci. Má temnota zahalila místnost a já přinutila světlo, aby prosvítilo mou obsidiánovou noc a vytvořilo hvězdy.

Najednou třískly dveře a já se vytrhla z řad mých snů magie a okouzlující budoucnosti co všechno můžu zažít.
Těžce jsem vstala z koberce v mém pokoji a pomalu jsem pochodovala ke dveřím, které se zabouchly průvanem z otevřeného okna. Otevřela jsem dveře a vešla do obývacího pokoje naproti mému pokoji. Obešla jsem dveře k dalšímu pokoji, jež patří mému 9ti letému bratrovi Timovi, a pokračovala jsem v cestě kolem televize. Jakmile jsem došla k oknu, povzdechla jsem si a zavřela okno.
Dům byl tak tichý... Nikdo nebyl doma. Poslední dobou to beztak bylo jen dobře. Možná zato může puberta... Ale cítila jsem se jiná. BYLA jsem jiná. Mé přemýšlení a sny nebrali konce.
Vydala jsem se nazpět do pokoje. Byly 3 hodiny odpoledne a co nevidět budou doma rodiče s mým veselým bráchou z kroužku. Nezbývalo mi nic jiného než dodělat úkoly a počkat si na správný čas snění.

Usedla jsem na židli a vytáhla pracovní sešit českého jazyka. Jo... 7. ročník. Ani zkušenosti 14ti let mého života mi nepomohli zjistit, k čemu mi bude věta vedlejší a další nesmyslné výrazy.
Přepsat cvičení. Tak to bude sranda...
Zapomněli si d...
V tu chvíli někdo zazvonil. Odložila jsem propisku a vydala se otevřít. Hezky. Naši.
,,Ahoj Carrie! To bys nevěřila! Dal jsem gól!" prohlásil Tim ještě než jsem stihla pořádně otevřít dveře.
,,Fakt? Ty jsi šikula!" pohladila jsem ho po vlasech jakmile přešel dveře.
Něco co jsem se opravdu naučila je to, že podpora je velmi důležitá pro sebedůvěru. Možná proto je moje sebedůvěra na bodu mrazu.
Mamka vycházela schody s nákupními taškami a taťka šel hned za ní.
,,Co ve škole?" zeptala se poněkud udýchaně.
Vzala jsem jí tašky a zvážila jsem, nakolik ji rozladí 3 z češtiny. Mlčení je asi moudré.
,,Normálka..."
,,Kolik máš úkolů?" zeptal se taťka a poplácal mě po ruce jako pozdrav.
,,Aaa... Musím přečíst knížku."
Přečíst knížku, kterou nečtu.
,,Však si odpočiň." řekl taťka, vzal mi tašky a šel do kuchyně. Mamka pokračovala za ním a já se odebrala do pokoje žít si své sny, jejichž naplnění představovalo přejít Mount Everest v plavkách.