See you in hell, Granger - UVIDÍME SE V PEKLE, GRANGEROVÁ (Harry Potter FF)

Kapitola 1.

Vypadalo to jako neobyčejně obyčejný letní den v kouzelnickém světě.
Jenže v kouzelnickém světě vlastně žádný den nikdy nebyl opravdu obyčejný.

Hermiona seděla u otevřeného okna v domě zvaném Doupě a pomalu usrkávala kávu. Letní vzduch byl těžký a líný, prosycený vůní trávy a vzdáleného kouře z kuchyně.

Kdysi mívala bujnou hřívu neposlušných vlasů. Teď je nosila stažené do volného uzlu, jako by se i ony postupně naučily být tišší.

Stejně jako ona.

Provdala se za svého nejlepšího přítele.
Tenkrát jí to připadalo jako správné rozhodnutí. Bezpečné. Logické.

Ron byl přece Ron.

Jenže někde mezi válkou, vítězstvím a obyčejným životem se cosi ztratilo.

Nebyla nešťastná způsobem, který by šel snadno pojmenovat. Nebyl tu žádný velký konflikt, žádná dramatická zrada. Jen tiché prázdno, které se mezi nimi pomalu rozprostíralo rok za rokem.

Ron se změnil.

A ona také.

A někde na té cestě přestali kráčet vedle sebe.

„Hermiono, přišel ti dopis.“

Trhla sebou. Ronův hlas ji vytrhl z proudu myšlenek.

Stál ve dveřích s obálkou v ruce a výrazem, který v poslední době vídala až příliš často — směs podráždění a únavy.

„Asi bych měl opravit tu schránku,“ zamručel. „Některé sovy s ní mají očividně problém. Jedna se do ní málem zasekla.“

Hermiona se pousmála, ale úsměv zůstal jen na půl cesty.

Pootočila se k němu a natáhla ruku.

Ron jí dopis položil do dlaně o něco tvrději, než bylo nutné.

Na okamžik se jejich prsty dotkly.
Kdysi by v tom doteku bylo něco samozřejmého. Teď to bylo jen… gesto.

„Díky, lásko,“ řekla tiše.

Ron jen pokrčil rameny.

„Nevím, kdo by ti psal,“ dodal, jako by ho to vlastně ani nezajímalo. „Stejně jsou to většinou účty nebo nějaké nabídky.“

Pak se otočil a odešel zpátky do kuchyně.

Hermiona zůstala sedět u okna.

Obálku pomalu otočila mezi prsty.

Na zadní straně bylo úhledným, elegantním písmem napsáno její jméno a adresa.

Zamračila se.

Ten rukopis neznala. Nebo si to alespoň myslela.

Opatrně obálku otevřela a vytáhla z ní složený pergamen.

Chvíli váhala.

Pak ho rozložila.
---
Vážená Hermiono,

doslechla jsem se, že momentálně hledáte zaměstnání. Ráda bych Vám proto nabídla možnost setkání.

Pokud byste měla zájem, budu potěšena, když se zítra ve 14:00 dostavíte do Malfoy Manor. Podrobnosti bychom probraly osobně.

S pozdravem

Astoria Greengrassová-Malfoyová
---

Hermiona se přestala hýbat.

Malfoy Manor.

To jméno v ní vyvolalo chladný záchvěv, který se rozlil od hrudi až do konečků prstů.

Vzpomínky se ozvaly dřív, než je dokázala zastavit — chladné kamenné stěny, těžký vzduch, bolest a strach.

A také tvář, na kterou se snažila celé roky nemyslet.

Znovu pohlédla na podpis.

Astoria Greengrassová-Malfoyová.

Malfoyova manželka.

V domě za jejími zády něco hlasitě spadlo a Ron cosi podrážděně zaklel.

Hermiona však sotva vnímala.

Stále hleděla na dopis ve svých rukou.

Zítřek ve dvě.

Malfoy Manor.

A poprvé po velmi dlouhé době měla pocit, že se její život možná právě chystá změnit...