Nevím co ti říci

1. Nic

Jsem dítě každý den, ale moc toho o vás netuším.

Jednou chci, aby se na mě svět usmál, ale místo toho dostanu pěstí do života.

Moje rány krvácí a modrají nebo šednou, malé články v naději, se ve mě ztrácí najednou.

Ztrácím půdu bohům pod nohama.

Moje duše je velmi znepokojená a žije jako špatná a nepochopená iluze, která se nikdy nevrátila a neusmívala se.

Iluze jsou špatné a raději je dám do zásuvky navždy, nechci, aby špatné dny ležely na mé vzpomínky.

Proto jsem potěšen iluzí světa kolem nás ...

Snad se vám líbila moje první část, mé první knihy na světě.
Je to trochu o mích pocitech.