S láskou, Hermione.

1

Vila rodičů se leskla čistotou. Za ty tři měsíce, co jsem tu strávila, vypadala přesně jako před 2 roky, než jsem rodičům vymazala paměť, a oni odemigrovali do Austrálie.

Ale dnes, přesně po 2 letech jsme měla svou rodinu opět spatřit. Pan Wesley viděl, jak moc mě trápilo být bez rodičů...strašně mi chyběli.
A tak je v Austrálii vyhledal.
Přičemž jim změnil jejich paměť na paměť původní...a přesně za půl hodiny se tady měli všichni objevit. I s Ronem. Který dnes měl večeřet právě tady, s mojí rodinou.
Chci konečně rodičům ukázat lásku svého života...

Ještě jednou jsem prošla celým domem, abych ho zkontrolovala.
Předsíní, obývacím pokojem, jídelnou a kuchyní. Prošla jsem i na terasu do zahrady, ve které teď kvetly růže. Sice trošku nepřirozenou velikostí, ale pár kouzel přeci neuškodí nikdy.
Byl konec srpna, blížily se mé 19té narozeniny. Vzduch byl ale pořád horký, už dlouho, na to, že žijeme v Anglii, nepršelo.

Vyběhla jsem schody do patra. Zkontrolovala ložnici rodičů, máminu šatnu, všechny koupelny i připravený pokoj pro hosty. Který měl dnešní noc posloužit jako připravený pokoj pro Rona.
Nakonec jsem si nechala svůj pokoj. Rozhlédla jsem se kolem...

Všude plno knih, na nočních stolcích a na zdích obrázky mých přátelů- Já s Ginny, já s Ginny a Lenkou, my holky z našeho pokoje v Bradavicích, fotka s Nevillem, Seamusem, Deanem, Harrym, Ronem a mnou, tu jsme pořídili v pátém ročníku při tréninku Brumbálovi armády.
A pak všechny fotky s Ronem a Harrym.

Když jsem se ale podívala do zrcadla, málem jsem vyskočila ze své kůže.

Rozcuchané vlasy, rozmazaná rtěnka a pracovní košile.
Vběhla jsem do své mini šatničky pro temně modré šaty.
Byly tak krásné...

Našla jsem je v máminých věcech, když jsem se sem vrátila po válce, dát to tady všechno do pořádku.
Byly zabalené v hnědém balícím papíru a převázány rudou stuhou.
Byl to dárek pro mě k mým sedmnáctým narozeninám...které už ale rodiče nezažili. Poslala jsem je do Austrálie den před svými narozeninami.

Najednou se domem rozezněl zvonek.
Naposledy jsem zkotrovala svoje šaty a účes. Vlasy mi teď spadaly do půly pasu a byly mírně vlnité. Nikoliv ta hustá hříva, která mě doprovázela téměř celým mým životem.

Seběhla jsem schody rychlostí kulového blesku. Chytila kliku a naposledy se zhluboka nadechla.
Po takové době...