1. Kapitola

9 0 0
                                        

Začaly prázdniny.Po dlouhé době jsem se cítila šťastná a tak jsem se rozhodla tyto 2 měsíce prožít naplno. Hned jak jsem přišla z posledního školního dne domů, dala jsem si kabelku do šatny, převlékl jsem se do pomněnkových šatů a vyrazila do ulic. Ne, neměla jsem domluvenou schůzku ani vybraný cíl. Jen jsem se procházela se sluchátky v uších a nechávala příjemně hřejivé paprsky dopadat na své tělo. Po chvíli jsem došla k řece a tak jsem si sedla na její břeh a chodidla jsem lehce ponořila do vody, jen tak aby mi jemné potůčky vody proudily skrz prsty. Seděla jsem tam hodiny. Kolem prošlo jen pár lidí, ale ani na zlomek vteřiny jsem neodtrhla zrak od plovoucích ryb. Netrvalo dlouho a telefon se mi vypl. Vyndala jsem si sluchátka z uší, telefon uklidila do malé kabelky ležící vedle mé pravé ruky a do vody jsem vstoupila. Byla studenější, když jsem v ní stála, ale ani to mě nezastavilo. Pozorovala jsem malé vlnky jak tančí kolem mých kotníků. Neměla jsem pojem o čase, přišlo mi že teče stejně rychle jako ta voda, což znamenalo jít domů. Obula jsem se, vzala kabelku a vyrazila jsem.

,,Kdes byla celou tu dobu?" Zaslechla jsem ještě než jsem stihla zavřít dveře.
,,Kolik je hodin?"
,,osm." Osm?? To jsem tam opravdu byla tak dlouho?
,,To už? Omlouvám se, seděla jsem u vody a ztratila pojem o čase."
Máma nevypadala zrovna dvakrát nadšeně. Pravděpodobně jsem už prošvihla i večeři, která samozřejmě ležela na stole i s vychladlým heřmánkovým čajem. Sedla jsem si, rychle koláč snědla, čaj vypila co nejrychleji a šla jsem si lehnout.

Zpátky DomůHistorias para obsesionarse. Descúbrelo ahora