Identity V Deník Naiba Subedara

1.

Byl chladný podzimní večer. V krbu praskala polínka dříví a já jsem seděl v křesle vedle krbu. Sledoval jsem jak plameny pojídají polínka a pomalu usínal. Jenže to jsem nevěděl co mě čeká následující den. Když jsem se ráno peobudil vstal jsem z křesla a došel jsem do kuchyně udělat kafe. Jinak dovolte, abych se představil. Jmenuji se Naib Subedar je mi jednadvacet a jsem vysloužílý žoldák.

Bylo to ráno jako žádné jiné a ve vzduchu vyselo napětí. Když jsem si udělal kafe sednul jswm si ke stolu a vychutnával jsem si raní kávu. Bydlím 15 kilometrů od Oletus Manor. Okolo tohoto místa kolují zvěsti nikdy jsem se o to nezajímal, ale v poslední době se tam dějí podivné věci. Je to pár let co ve městě shořela továrna na zbraně. Továrnu zapálil skoro majitel Leo Beck. Nikdo dodnes neví proč.

Po snídani jsem vyrazil do města pro pár chybějících věcí. Jelikož nejkratší cesta je okolo shořelé továrny vydal jsem se tím směrem. Z vojny jsem zvyklý chodit takové vzdálenosti i delší. Jelikož byl podzim stromy byli zbarvené pestrými barvami. Právě proto mám rád podzim. Za necelou hodinu a půl jsem došel do města. Obešel jsem obchody nakoupil jsem to co potřeboval a vyrazil jsem pomalu domů. Cestou okolo továrny jsem zahlédl postavu jak něco veze na kolečku do areálu továrny. Zvědavě a nenápadně jsem postavu sledoval. V jednu chvíli se postava zastavila a odešla do budovy továrny. Na kolečku byla bedna.

Když jsem se chtěl přiblížit ke kolečku postava se vracela zpátky. Když však chtěla opět odjet s kolečkem ozval se řev a z poza trosek budovy se vyřítil dvou metrový chlap s maskou a v ruce držel žraloka? Postava se dala na útěk, ale zakopla a rozplácla se na zemi vedle mě. Byla to dívka s krátkými hnědými vlasy a na sobě měla zahradnický úbor. Chlap se blíž takže nebyl se čas na otázky. Popadl jsem dívku za rukáv a vyběhl s ní z areálu továrny. Chlap nám byl v patách a tak jsem s ní zamířil ke mě domů. Když jsme se zastavili tak jsem se podíval po chlapovi se žralokem. Nikde jsem ho neviděl a tak jsem chtěl říct,, Myslím, že jsme ho setrásli" jenže v tu chvíli mě něco vzalo přes záda. Ohlédnul jsem a tam stál dvou metrový chlap se žralokem. Opět jsme se s dívkou daly do běhu.

Když jsem zahlédl střechu domu oddechnul jsem si. V rychlosti jsem otevřel dveře a vpadli jsme dovnitř. Dveře jsem zamknul a podíval jsem se z okna. Chlapa jsem nikde neviděl. Poté jsem se podíval k dívce, která popadala dech. Když se nadechla řekla,, Děkuji." hned jsem jí odpověděl,, Není zač. Jen mi řekni co jsi tam dělala?" na tu otázku mi neodpověděla a řekl,, Už se budu muset vrátit k ostatním. Ještě jednou děkuji." zastavil jsem ji,, Kam jít?" a dívka odpověděla,, Do Oletus Manor" chvíli jsem nic neříkal a pak jsem se zeptal,, A smím znát tvé jméno? " dívka přikývla a řekla,, Jistě. Jsem Emma. Emma Woodsová. A ty jsi?" odpověděl jsem,, Naib Subedar. Vysloužílý žoldák." Emma se jen usmála a rozhlédla se kolem,, A tady ty bydlíš Naibe?" jen jsem přikývl a odešel jsem do kuchyně uklidit nákup. Emma mě následovala. Když jsem vše uklidil Emma řekla,, No tak já už asi půjdu. Ráda jsem tě poznala Naibe." v tu chvíli jsem ji zastavil,, Sama nikam nepůjdeš Emmo. Počkáme do noci a pak se vydáme na cestu." Emma se na mě podívala a dodal jsem,, Bude menší šance na třetnutí s tím chlápkem. Zatím si běž odpočinout." Emma přikývla a šla si lehnout na gauč.

Slunce pomalu zapadalo a tak jsem připravil večeři. Poté jsem šel vzbudit Emmu. Když jsem jí budil Emma se rozmáchla rukama a dala mi facku. V tu chvíli se posadila a podívala se na mě,, Promiň Naibe. Já nechtěla." řekl jsem, že to nevadí a že je hotová večeře. Sedli jsme si ke stolu a začali jíst. Hodina střídala hodinu a venku byla čím dál větší tma. Když jsem uznal, že čas obléknul jsem si moji kápy bez rukávů z vojny. Poté jsem přišel k Emmě a naznačil jsem k odchodu.