Píše se rok 2053 a mně je právně 51... A říkam si kdy jsem vlastně byla za cely svůj život aspoň trochu šťastná. Protože jsem skončila s manželem kterého jo mám ho ráda ale nemilujuho jako jsem milovala svojí první opravdovou lásku. A s dvěma dětmi. Občas když mám čas a je mi smutno tak si sednu do toho našeho šedého gauče co máme v ložnici a ze skříně vytáhnu albumy fotek z mého dětství a mládí... než jsem se vdala. A pomocí fotek si vzpomínám na toho blondáčka. Zase se tam vracím do toho města na které jsem chtěla úplně zapomenout..nebo spíš na to jedno místo...do města se vracím za mými rodiči a sourozenci kteří tam šťastné zůstaly. Ja se odstěhovala jen kvůli tomu že mne to pořád táhlo na to kouzelné místo plných úžasných zážitků..zase se tam vracím..vracim se úplně na začátek než jsem poznala blondačka... Začíná to v roce 2017...
YOU ARE READING
Říkáš mi lasko
RomancePři jednom z dalších podvodů od kluka. Si založim fake s tím že podvědomím že pár klukům pomotám hlavu...ale přitom jeden kluk na dlouhou a moooc dlouhou dobu pomotá hlavu a ja si řekla že se vrátím na začátek všeho a celý příběh si vypišu... Vše...
