Tenhle příběh, je o mě a mých "zkušenostech". Je hodně upřímný a osobní. Píšu ho sem pro lidi, kteří také váhají nad svou orientací a nebo si prostě nejsou schopni přiznat kdo doopravdy jsou tak jako já. Mohou si příběh přečíst a najít se v něm. Neb...
Předtím, než jsem se začala nějak víc zajímat o kluky a o orientaci lidí, jsem si myslela, že holky prostě chodí s klukama. Přece to jinak ani nemůže být ne? Láska je pouze mezi mužem a ženou. Nemyslela jsem nikdy na nic jiného. Ani mě to nenapadlo. A nikdy jsem nic neslyšela o tom, že by holky mohly milovat holky, nebo že by kluci mohli chodit s klukama. Taky jsem vždycky byla jako většina lidí, vychovávána s vyprávěním a sledováním pohádek, kde vždy nakonec zvítězí láska ženy a muže-většinou stejně šlo jen o princezny a prince. Princezna a princ, zápletka, vyřešení zápletky, svatba, láska až do smrti a konec. Jak jednoduché to je? Takhle jednoduchý je život. To jsem si tehdy jen myslela. Později jsem začala přicházet na to, jak život doopravdy funguje. Žádní krásní a bohatí princové, co přijedou na bílém koni. Žádné přenádherné a vždy perfektní princezny. Žádná velká svatba a láska až do smrti. Nikdo jako Růženka nebo Sněhurka neexistoval. No nevadí. Po pár letech jsem se poprvé setkala s jinou orientací. Jak jinak, než ve škole od kluků. Jistěže kluci nic nemysleli vážně, ale pořád si nadávali do teploušů a do gayů. V té době možná ani nevěděli, že to není jen mýtus, ale že takoví lidé opravdu jsou. Neustále si z nich dělali srandu a pořád se mezi sebou hádali o tom, kdo všechno je teplej a jak je to nechutný. Každej kluk, kterej byl nazván gayem se hned bránil, že je to hnus, a že on rozhodně teplej není. Typický kluci, co k tomu dodat. To já jsem si tehdy taky vůbec neuvědomovala, že je to reálné a teď tady nad tím sama váhám, ale k tomu se dostaneme v jiné kapitole.
Ups! Ten obraz nie jest zgodny z naszymi wytycznymi. Aby kontynuować, spróbuj go usunąć lub użyć innego.
