...A momentálně jsem zamilovaná do kluka, který si to nezaslouží. Vím, že náš vztah nemá žádnou budoucnost, avšak co má, je hojná minulost. Ve školce mi dal první pusu (no není sranda, že všechny lásky ze školky trvají do teď? - viz. Terka & David.). Takže teď sedím v lavici, poslouchám TCS a myslím o nás dvou. Přemýšlím o tom, pokud bych mu řekla, že ho mám ráda, co by udělal. Začal by se mnou chodit? Vysmál by se mi do tváře? Moje spolusedící Veronika mi začne mávat rukou před obličejem, Terka se jen směje. ,,Haló! Svět volá Eleanoru!" Smějou se Veronika s Terkou. ,,Pane bože, co je?!" vykřiknu nevrle. ,,O čem poslední dobou tak usilovně přemýšlíš?" Zeptá se Terka. Mám jim to říct? Mám jim říci, že jsem se opět zamilovala do toho krypla? ,,Mám závod o víkendu, tak na to myslím. Strašně se těším." Dělám že jsem v pohodě, ale nejsem. Vlna melancholie, že s ním nikdy nebudu mě opět dostihla. Najednou zahlídnu, jak se ke mně blíží. Je to on! Marek! ,,Tak co Elí gym, kdy bude nové video?" ,,Táhni do prdele." vyjedu na něj. Shit, neměla bych se takhle chovat. ,,Marku?" Ale on už jen mávne rukou a odchází za svými kamarády z osmé třídy. Verča se na mě otočí: ,,Co jsi mu chtěla?" ,,To neřeš..." Verča se na mne smutně podívá, ale skutečně už to neřeší. Opět vede s Terkou konverzaci, zda je #Kysfruit real nebo ne. Já se znovu zaposlouchám do mé oblíbené kapely a okolí už nevnímám.
