Nevědomost

28 0 0
                                    

Někdy si člověk položí otázku na kterou nezná odpověď. Dělám to také, ale s rozdílem , že přemýšlím o alternativních možnostech k nalezení odpovědi, kterou později najdu a nelíbí se mi. Proč je každý v mém okolí , tak moc posedlí tím hledáním pravdy. Neříkám , že občas se nehodí mít podobné myšlenky pro naše vlastní uspokojení, ale není tomu vždy tak. Jako otázky , které začínají kdyby nebo co by , naprosto nesnáším, protože právě ,kdyby jsme neudělali to co jsme udělali, nedošlo by třeba k událostem, co se stali potom. Doufám, že alespoň někdo mě bude chápat.

Celých dlouhých 10 let jsem žila v přesvědčení , že mám pohodový život. Na nic jsem se neohlížela. Nepřemýšlela. Nesnažila se pochopit. Plula jsem si životem a vlastně ho nevnímala. Měla jsem zato, že když něco začnu brát víc vážně zmizí to a už se to nevrátí. Neudělala jsem naprosto nic.

To se bohužel nebo pohudík, jak si každý vyloží je na něm, změnilo. V ten den jsem svoje skutečné a nefalšované pocity, které mám vzbudily a ovládly můj svět.

Nikdy jsem si nemyslela, že se to může stát. Zrovna mé rodině. Nebyli jsme nikdy dokonalí, ale i tak jsme si to nezasloužili. Nejvíc mě na tom mrzí , že jsem s tím nemohla nic dělat. Kde jsou ty doby, kdy jsem se snažila plout s davem a né z něj vybočovat. Vždycky jsem byla ta holka , co prosedí celý den před obrazovkou a snaží se tam najít něco zvláštího. To už neexistuje a já stále nevím, jestli je to dobře či ne.

Change the influencesWhere stories live. Discover now