Jednodílovky - Motives from my dreams

Na koňském ranči

          "Neboj se, mami! Mám helmu!" zařvala jsem na mamku, když začala panikařit, aby se mi něco nestalo.
          Od malička miluju koně. Moje babička vlastní koňský ranč, kde mohou jezdit i jiní lidé, když se chtějí povozit na koni.
          Seděla jsem na Callusovi, stáli jsme ve výběhu a připravovali jsme se na přeskok překážky. Překážka měla čtyři týče a hned za nimi byl vodní příkop.
          Call se rozběhl na můj povel a když jsme se blížili k překážce, zpozorovala jsem Travis jak mě sleduje za ohradou. Jakmile si všiml že se na něj koukám, usmál se a mě to rozhodilo. Zapomněla jsem Callusovi dát povel, on před překážkou prudce zastavil a já ty tyčky přeletěla a skončila v té vodě.
          Travis je kluk, který zde chodí taky jezdit. Jeho rodiče se znají s mými, tudíž mu zajistili pobyt tady. On je přímo dokonalý. Blond vlasy, na boku vyholené a ofinu trochu delší, nádherné modré oči a plně nadýchané rty.
          Viděla jsem, jak Trav přeskočil ohradu, přiběhl ke mě a v rychlosti si klekl.
          "Ash! Jsi v pořádku?"
          "Jo, v pohodě." odpověděla jsem letmo a přijala jeho pomocnou ruku, která mi pomohla vstát z toho příkopu.
          "Nebolí tě nic? Ruky? Noha? Něco?" vyptával se starostlivě, já se jen usmála a zakroutila hlavou.
          "Půjdu dovnitř se převléct. Odvedeš mi koně, prosím?"
          "Jistě."
          "Děkuju, Trave." s těmito slovy jsem odešla do domu babičky. Zavřela jsem se do pokoje, kde jsem měla své věci. Tričko, rajtky a všechno pod tím, jsem měla promočené, tudíž jsem si to musela všechno najít čisté.
          Přišla jsem zpátky do výběhu, kde čekal Travis opřený o zábradlí ohrady.
          "Tak, co teď?" zeptala jsem se ho, on se dal do pohybu a postavil se přede mě. Na tváři měl ten jeho krásný úsměv.
          "Chtěl bych ti něco říct." pověděl s lehkým neklidem v hlase. Možná vím o co jde. Že on se dozvěděl, že se mi líbí? "Chtěl bych ti říct, že už nedokážu skrývat to, co k tobě cítím už delší dobu," nahnul se blíže ke mě, " a vím, že ty to máš stejně jako já. "usmál se a chtěl mě políbit. Dala jsem mu přes jeho nadýchané rty dva prsty.
          "Tady ne, Trave. Ano, uhodl jsi. Mám tě ráda víc, než jako kamaráda." pohladila jsem ho po tváři a sundala sem jeho ruku z mého krku. "Ale teď a tady ne. Můj táta nechce vidět mě s žádným klukem. A je tady plno lidí." sklopila jsem pohled.
          "Dobře, ale to co k tobě cítím se stejně nezmění," opět jemně pohladil mou tvář. Jeho dotek má na mě neskutečný vliv. Jakoby mnou projel elektrický proud. "teď ale musím jít. Máme ještě trénink před dnešním zápasem. Přijdeš se podívat, Ash?"
          "Přijdu ráda!" zajásala jsem, "půjdu si zatím ještě zajezdit." dodala jsem a začala se vzdalovat.
          "Těším se, až tě uvidím, Ashley!" zavolal za mnou, ale já už se neotočila. Jen jsem se pro sebe usmála. Šla jsem rovnou do stájí. Otevřela jsem stáj od mého miláčka Calluse a vzala si uzdu z věšáku. Sedlo měl na sobě, protože Trav mu ho nesundal.
          Vyvedla jsem ho ven a uvázala koňským uzlem k ohradě. Šla jsem si do šatny pro helmu a jezdecké boty. Došla jsem zpět ke koni, rozvázala uzel a nasedla na něj.
          Vyjela jsem na vyjížďku po pěšince v malém lesíku, která vede do velké ohrady. Všude byly nádherné květiny a stromy. Tahle nádhera nás provázela celou cestu k ohradě.
          Otevřela jsem ji, vjela do ní a zavřela ji. Nic neobvyklého. Callusovi jsem sundala sedlo, deku a ohlávku, položila je na trávu a nechala ho pást. Lehla jsem si do teplé trávy a zavřela na chvíli oči. Únavou jsem usnula.
          Vzbudil mě můj dokonalý mobil. Nebo spíš vyzvánění. Podívala jsem se kdo mi volá, viděla jsem jméno Travis a okamžitě jsem ten hovor přijala.
          "Ano?"
          "Ahoj, kdepak jsi?" zeptal se nervózně. První jsem nechápala co má na mysli, potom jsem se podívala na hodinky a uvědomila si, že jsem měla přijít na ten fotbal. Travis mi řekl, že začínají až za patnáct minut, takže to v pohodě stihnu. Hovor jsem ukončila a rychle se zvedla.
          "Callusi! Pojď, odjíždíme!" zapískala jsem na něj, on v rychlosti přiběhl. Znovu jsem mu nasadila ty věci odložené v trávě, nasedla na něj a v rychlosti jsme vyjeli. Viděla jsem okraj ohrady, ale nezpomalovala jsem. Kousek od ohrady jsem dala povel a Call, jako poslušně vycvičený koník, přeskočil ladně tu elektricky nabitou překážku. Jeli jsme tak rychle, že se za námi jen prášilo.
          V momentě jsme byli zpátky u stájí. Zavedla jsem ho do jeho boxu a sundala z něj všechny věci. Vyměnila jsem mu slámu, doplnila vodu, vykydala hnůj a šla se rychle převléknout. Vzala jsem si černou mini sukni, ze které mi koukal zadeček, a k tomu uplý top s maskáčovým vzorem.
          "Tati, odvezeš mě na fotbalový zápas?" ptala jsem se táty, který seděl s babičkou u stolu a popíjel kafe.
          "Co tam?"
          "Travis má zápas, chci se tam podívat."
          "Dobře, pojď." svolil, zvedl se, vzal si klíčky od auta a vyšel ven. Já šla za ním. Nasedli jsme do auta a jeli směrem na fotbalový zápas.
          Když jsme tam dorazili, zápas byl už v plném proudu. Zatím to bylo 0:0, ale vypadalo to nadějně. Zahlédla jsem Travise, jak běžel s míčem a zručně obehrával protihráče. Byl dostatečně blízko u branky protihráče, proto vystřelil.
          "GÓL!!" zajásalo obecenstvo, včetně mě, a začalo mexickou vlnu. Byla jsem poměrně blízko u hřiště, asi ve druhé řadě, tudíž mě Trav mohl spatřit. A taky mě viděl. Byl možná deset metrů ode mě, proto jsem mohla vidět gesto směrované k mé osobě. Gesto v podobě pohybujících rtů ve větě "Miluju tě". Na tohle nádherné gesto jsem mu poslala vzdušnou pusu.