Never Say Never

Prolog

"Miluju tě, z celého svého srdce a navždy budu" zašeptal mi do ucha a políbil mě. Nebyla jsem si jistá budoucností, uléhaly na mě činy z minulosti, ale v tento moment mi to bylo jedno. Teď bylo všechno dokonalé.

"Taky tě miluju" řekla jsem mu. Po tváři mi tekly slzy, byly to slzy štěstí, lásky a všeho toho, co nemůžeme mít.
Mohla jsem věřit, že všechno bude jako v románech a my dva spolu budeme navždy, a nebo jsem mohla zvednout hlavu, usmát se a smířit se s tím, že ne. Kéž bych dokázala alespoň jedno z toho.

Rukama jsem mu prohrábla vlasy a když se jeho ústa konečně vzdálila od mých, pouze jsme na sebe hleděli. Kouzlo okamžiku na nás dolehlo plnou tíhou. Jeho krásné oči, kulatý nos, ďolíčky, které se mu dělaly, když se na mě smál, tváře, které nikdy nečervenaly jako moje, obočí, které pokaždé pozvedl, když mu přišlo něco komické. Mapovala jsem jeho tvář a ukládala ji do paměti, abych nezapomněla.

On miloval Samanthu. Samantha milovala jeho. Tak to má být, tak to mělo být...navždy.

****
Vítám vás u svého nového příběhu!
Předem se omlouvám za všechny možné pravopisné chyby, je těžké mít všechno správně :D
Doufám, že se vám příběh bude líbit a budu strašně moc ráda za jakékoliv vaše odezvy ❤️
A✨