•1•

9 2 0
                                    

(Nahoře fotka Liany)

Liana

14.Ledna..

Ahoj deníčku.. Dneska jsem se zase do něčeho zápletla. Ano zase Gunnarsen, musel mě zase dát ránu pro jeho dobro. Jsem zvyklá, poznám na něm kdy má vztek.. Nebo, prostě si chce jenom tak udeřit do mě. Ani Anna už si na mě nevzpomene.. Ale Norsko je nejlepší a chci tu zůstat. Co to zase melu? Chci odtud pryč a to nejdál od Gunnarsenových.

Odložila jsem deníček a uklidila ho pod postel, jako každý den. Můj deník je popsaný jenom dněma, ve kterých stejně jenom nadávám na Marcuse. Celá třída nejspíš nemá srdce, když mě Marcus udeří, všichni jsou zvědavý a tak si musejí udělat podívanou. V tom zapřemýšlení jsem upadla do říše snů.

Sobota

Ráno jsem se probudila 2 hodiny před odjezdem na sjezdovku. No, popravdě se mi vůbec nechtělo. „Liano, máš tady dopis od nějakýho studia" zařvala na mě moje matka. Většinou píšou o tom, že nějaký zpěvák či zpěvačka chce abych tancovala ve videoklipu nebo abych tamcovala na jejich tour. „Pojď si pro něj" zařvala zase matka. Sebrala jsem se s šla tedy za mojí mamkou do kuchyně. „Díky" měla jsem k odchodu, ale ona mě zastavila. „Přišel včera, ale zapoměla jsem to říct" nechápu, proč mi zdělila takovou nepotřebnost, ale nad tím jsem jenom zavrtěla hlavou. „Jdu se převlíknout" řekla jsem a rozběhla se po schodech nahoru. „Debilní polskej debil" slyšela jsem jak můj bratr bouchl do stolu a zakřičel. „Nesnášim CS:GO" řekla jsem si, protože jsem věděla že to Michael řekne. „Nesnášim CS:GO" uslyšela jsem a zasmála jsem se. Převlékla jsem se do zimního oblečení na hory. Šla jsem do kuchyně, kde si vzala zeleninu a rohlík a nějak to do sebe naporcovala. Měla jsem ještě čas, takže jsem otevřela ten dopis. ,, Jacob Sartorius".. ,, V životě jsem to neslyšela, ale tak proč to nezkusit" usmála jsem se nad tím. Koukal jsem na nějaký jeho songy a usoudila, že to bude nejspíš v pohodě.  Přečetla jsem si ty slátaniny, co byli v dopise.. No jako ,, Rád bych tě přivítal ve Virginii". Potom jsem si přečetla sumu, kdy turné začíná a kolik dostanu, i když to mi bylo jedno, protože jsem tancovala pro radost. ,, Jedeme na sjezdovku" zakřičel táta a já slyšela jak si zapíná bundu. ,,Čekejte na mě!" Zasmála jsem se. ,, Michaeli budu tam první" předháněli jsme se s bratrem jako malý. Doběhli jsme do auta a vyjeli jsme. ,,To be here Stargazing"  hrálo mi ve sluchátkách. Po hodině a půl jsme dojeli na místo činu. ,, Na jak dlouho to máme vůbec" zeptala jsem se ze zvědavosti. ,, 4 hodiny" . S rodičema jsme se rozloučili a jeli jsme si podle sebe. Já osobně mám snowboarding strašně ráda, ale je to pro mě náročný, po té operaci s nohou. Ano, operace s nohou, kvůli Gunnarsenovi.. Ano zase kvůli němu. Dojela jsem si jedno kolo, než jsem v dálce zahlédla nějaké holky, které křičí, jestli jim někdo nedá podpis. Když jsem zhlédlo nahoru, tak jsem tam spatřila jednovaječná dvojčata jménem Marcus a Martinus Gunnarsenovi.

Okeej, zdravím holky ze skupiny, který mě k tomu dokopali.. Takže díky vám jsem tohle nějak vykvákla😂 tak názor prosiiim❤️

Srdečně MMerka Áďa❤️

Milý deníčku❤️ Marcus&LianaWo Geschichten leben. Entdecke jetzt