Lovci

kapitola 1

Ray se pro sebe ušklíbl, byl v tomhle bohem zapomenutém vězení rok. Nikdo by v něm nepoznal krásného mladíka s lesklými, havraními vlasy a alabastrovou pletí, kterým byl když ho sem zavírali. Teď měl na sobě roztrhané hadry a pod kůží se mu rísovaly kosti tak zřetelně jako by byl jen kostra potažená kůži. Raye to ale netrápilo, věděl že se odsud dříve nebo později dostane a tak čekal.
Měl pravdu, vždycky jí měl, potvrzoval to muž stojící před ním. Byl zahalený od hlavy až k patě dlouhým, sametově černým pláštěm. Tvář mu skrývala kapuce takže ji nebylo možno vidět a jen tušil oči které na něj hleděli. Tento muž, mu právě nabídl, podle něj velice výhodný obchod, on ho dostane ven když se Ray stane jeho soukromým zabijákem. Ray se tichounce zasmál ,,Je tu něco k smíchu?" otázal se cizinec. ,,Samozřejmě že je, celá tahle situace je k smíchu." Povzdechl si Ray. ,,Podle našeho pana krále bych tu měl zůstat až do konce svého života. Najednou se tu ale objevíš ty a tvrdíš, že mě od tud dostaneš, když ti budu dělat žoldáka. Tobě to nepřijde k smíchu? Zvlášť, když jsi jeho syn." Neznámí sebou trhl a Ray se spokojeně ušklíbl, tušil že to je princ a on mu to teď potvrdil. ,,Jak jsi mně poznal?" Podivil se  princ. ,,Jsi stejný jako tvůj otec, máte stejný postoj, oba si myslíte že jste chytří a mazaní i když nejste a navíc, jsi si s sebou přivedl osobní stráž." Vyjmenovával Ray. ,,Dobře Smrtko," to Raye zarazilo, nechápal, jaký účel mělo to že ho princ oslovil jeho přezdívkou kterou mu dali pověrčiví občané hlavního města. ,,vyložíme karty na stůl. Ano jsem princ, důvod proč jsem přišel zrovna za tebou, je ten, že nechci jen dobré zabijáky, já chci ty nejlepší. Diskrétnost, rychlost, přesnost to je vaše parketa a proto chci vás." ,,Počkat, říkal jste vás. To mám s někým spolupracovat?" Hrubě ho přerušil Ray. ,,Ano říkal jsem vás. Budeš totiž pracovat s Liškou, Kosou, Stínem a Dýkou. Pokud to nevíš tak to jsou také celkem známí vrazi. Takže si určitě budete rozumět." Povýšeně pronesl princ. Ray se znovu usmál, už se těšil až své kolegy pozná. Nepochyboval že to bude velice zábavná zkušenost.
                        
                             ****
Mortan měl co dělat aby z cely neutekl, sice byl princ a před celou čekali po zuby ozbrojení strážci. Ale nepochyboval, že ten vrah by ho byl schopný zabít i když nebyl v nejlepším stavu. Znovu si ho prohlédl, mladík před ním musel být kdysi velmi pohledný i teď v potrhaném oblečení a vyhublý na kost si uchoval jakousi jiskru. To Mortana velice děsilo, nikdo by za takových podmínek neměl být schopný přežít, už vůbec ne uchovat si zdraví rozum a Smrtka to zvládl. I když musel denně dřít v dole a byl neustále bičován. A ještě další věc Mortana děsila, ostatní vrazi brali jeho navrh jako spásu a to žádný z nich nebyl v tak tvrdém vězení jako bylo tohle, to u Smrtky neviděl, měl pocit že to bere jen jako hru a docela se tím baví. Někdo si před ním odkašlal což ho vytrhlo z přemýšlení. ,,Říkal jsi něco?" zeptal se vraha. ,,Ovšem že jsem něco říkal." Odvětil s klidem Smrtka. Mortan protočil oči v sluop ,,A co to bylo, smím-li se zeptat." ,,Ptal jsem se kdy vyrazíme." ,,Takže to bereš?" Potěšeně zamrkal Mortan. Smrtka přikývl. ,,Mám ale jednu podmínku" zarazil ho Mortan ,,chci znát tvé jméno." Smrtka se na něj zkoumavě podíval a pak chladně pronesl ,,Ray, jmenuji se Ray. A tvé jméno?" ,,Mortan, ale říkej mi princi." Přikázal mu. Poté vyšel z cely.

                               ****
Ray se usmál na princova záda a pomalu se vydal za ním. Když vystoupil z kobky obstoupili ho strážci, jeden z nich, nejspíše velitel mu podal plášť šedé barvy. Ray si ho přehodil přes ramena. ,,Nandej si kapuci." Zavrčel na něj strážce. ,, A kdo mi to přikazuje?" Zeptal se bez zájmu. Strážný k němu udělal výhružný krok, ale Mortan ho zarazil. ,,Nandej si ji a nedělej problémy." Přikázal Rayovi. ,,Dobře, hlavně klid." Usmál se Ray na strážného a nasadil si kápi. Princ se vydal dlouhou chodbou směrem k východu, za něj se zařadili dva strážci a za nimi šli další dva kteří drželi Raye. Kapitán šel jako poslední a sledoval Raye ostřížím pohledem. To Smrtku pobavilo, kdyby chtěl utéct už by tu nebyl, ale proč strávit zbytek života schováváním se před vojáky, když měl možnost žít u dvora a mít dobře placenou práci. Když se konečně vymotali ze spleti chodeb a ocitli se u východu Ray musel zamrkat, než si jeho oči přivikli bodavému dennímu světlu. Ray se ušklíbl když si všiml, jak princ nastavuje slunci tvář a to byl ve vězení sotva hodinu jak by tam vydržel rok, pomyslel si. ,,Jdeme." zabručel strážce vedle něj a odvedl ho ke stájím odkud zrovna vyváděli překrásného vraníka, který se podkoním zuřivě vzpínal. Ray na něj zůstal okouzleně hledět, byl to čistokrevný Avignonský hřebec. ,,Ten je pro tebe." Pronesl někdo za ním ,,Je sice trochu divoký, ale ty si s ním jistě poradíš" prohodil Mortan. ,,Jistě princi, máte naprostou pravdu." Ray v duchu jásal, nemohl uvěřit že můžou být tak hloupí a nechají ho jet na tak rychlém koni. Když ho k němu přivedli vyšvihl se na něj a pevně sevřel otěže. Už zapomněl jak úžasný je to pocit sedět v sedle. To nebylo špatné." Ozval se za ním ženský hlas. Když se Ray otočil uviděl ženu sedící na hnědém koni, měla světle modré oči a černé vlasy sahající ji těsně pod ramena. Nebyla to kdoví jaká kráska a nepomohly tomu ani hnědé jednoduše střežené šaty které měla na sobě. ,,Já jsem Kosa a ty budeš nejspíš Smrtka, jestli jsem to správně pochopila." Pronesla Kosa. ,,Pochopila jsi to správně." Usmál se Ray. Věděl jak si ženy získat a nepochyboval že Kosa by se mohla vyplatit. ,,Jsou tu i ostatní nebo jen ty? Ne že by mi vadilo kdybys tu byla sama." Vesele na ni mrknul. ,,Jen já. Ostatní už jsou na hradě. Ale myslím že si vystačíme. " Koketně se usmála a Ray jí úsměv oplatil.

Prosím pište veškeré připomínky, poznámky a názory které vás napadnou. Pokud se vám příběh bude líbit budu přidávat i další části. ( Ale asi nijak pravidelně.)