Ahoj, já jsem Sam. Je mi 14 let a miluju Vánoce. Všechny ty dárky a jídlo. A chci vám povyprávět letošní Vánoce. (2016)
Ráno jsem vstala, bylo 23.12., jelikož hrozně ráda peču, tak jsem okamžitě letěla do kuchyně a začala dopíkat poslední druh cukroví a u toho jsem zakusovala rohlík k snídani. Těsto jsem měla hotové a najednou přišla mamka. Dala mi pusu na čelo a uždibla si těsto. Pochválila ho, vzala si snídani a šla do obýváku. Těsto jsem dala do lednice a začala dělat likérovou náplň. Když náplň byla hotová, šla jsem zdobit s taťkou stromek, aby těsto ještě odpočívalo v lednici. Pustila jsem Vánoční koledy a postavili jsme stromek a ozdobili ho. Byla sranda, hlavně když taťka, chtěl dát na stromek všechny barvy. Ale nakonec byl dokonalý, moc jsem se těšila na dárky pod ním. Chvíli co jsme ho dozdobili, tak mamka volala na oběd. Chtěla jsem si ho vzít k sobě, ale to mi rodiče nedovolili, že chtějí rodinnou atmosféru. Což mi vadilo, ale přetrpěla jsem to. Oběd byl dobrý. Pak už jsem celý den strávila v pokoji. Najednou už byl večer, tak jsem šla spát, ale nemohla jsem usnout, jak jsem se těšila na dárky. Nakonec jsem nějak usnula.
Ráno jsem vylítla z postele a byla jsem natěšená na večer na dárky. Letěla jsem do obýváku, ale tam nebyl stromek. Bylo to divný, tak jsem šla za rodiči do ložnice, ale ty tam taky nebyli, volala jsem jim, ale nikdo to nebral. Bylo to divné. Měla jsem strach co se děje. Šla jsem ven, tam ale nebyla ani noha. Šla jsem domů a čekala, jestli se nevrátí. Mezi tím, jsem se nasnída a šmejdila po domě jestli nenajdu dárky. A našla, ale nechala jsem je tam. Uběhla asi hodina a rodiče stále nikde šla jsem do pokoje a koukala na youtube. Po několila hodinách kouknu na čas a ono už 15hodin. Rodiče pořád nikde a já už začla plašit, koukam z okna a tam nikdo ani žádná výzdoba, nikde. Šla jsem si aspoň rozbalit dárky, protože jsem na ně už nechtěla čekat. Vždy jsem měla hroznou radost, ale teď nějak ne. Líbilo se mi vše hodně, ale nebylo to ono. Měla jsem dárky, ale neměla jsem tu známou atmosféru. Byla jsem unavená, tak jsem šla spát se slzami v očích.
Spím, ale už je ráno. Najednou slyším, ,,Sam, halo, už jsou Vánoce. Vstávej,, mamka mě budila ,,Mami, ty jsi tady!,, zařvala jsem na ní a objala ji. Byla zmatená a ptala se, proč by tam být neměla. Nechtěla jsem ji to vysvětlovat, ale pochopila jsem, že to byl jen sen, hoodně špatný sen. Řekla jsem jen ,,Ani nevím, ale nikdy mě neopouštěj.,, tak jen kývla. ,,Jdem vařit a smažit večeři?" Zeptala jsem se. Mamka nechápavě na mě kouká a sahá mi na čelo. ,,Je ti dobře?", říká mamka. ,,Jasně", řeknu a letím do koupelny. ,,Za 10 minut jsem v kuchyni", zařvu z koupelny.
S mamkou jsme uvařili a usmažili tu nejlepší večeři co jsme kdy měli. Snědli jsme ji hezky pospolu při svíčce a bylo to super. Prostě rodinná atmoška. Pak jsme šli na dárky a tentokrát jsem nejprve rozdala dárky rodičům a počkala až si je rozbalí. Měli radost z dárků ode mě, což bylo nejvíc super. Pak jsem si darky rozbalila ja. Byly skvelý, dostala jsem stolní hru, tak jsme si hned zahráli. Rodiče byli dost překvapení z mého chování, ale očividně byli rádi.
Ahoj, já jsem Sam. Je mi 15 let. A miluju Vánoce. Všechno to jídlo, ty ozdobi, příprava a hlavně rodinná atmosféra. Vždy mi dělá nevětší radost reakce rodičů a dárky ode mě. (2017)
No a toto je pro tento příběh vše. Doufám, že se vám líbil. Moc se omlouvám, že nevyšel na Vánoce, ale nestihla jsem to. Ale i tak Šťastné a veselé Vánoce a šťastný Nový rok. Myslete na své blízké a ne jen na sebe ;).
Tak Ahoj!
