Daleko na východě než čas dostal své jméno a když země byla jen velká pustina se spoustou lávy a ohně se zrodila neznámá bytost z prachu. Byla to bytost malá a velice bouřlivá ,stejná jako podnebí na planetě. Tato bytost byla vytvořena temnou silou a na světě byla sama svého druhu. Byli na ní ještě šejdíři kteří na ní trpěli za své činy a už se pomalu rozkládali bez přísunu vody. Vypadali odporně. Měli bílé oči jak by oslepli, ale slepí nebyli neměli kůži a z lepky jim tekla odporná tekutina která byla černá jako mramor, ale nebyl to mozek, který už se jim dávno vypařil. Byli velice agresivní ale to už se náš hrdina brzo dozví.
Ale náš hrdina je stovky kilometrů daleko a o žádných bytostech neví. Má jen svou dýku se symbolem draka kterou drží ve svalnaté žilnaté paži má nádherně pronikavě černé oči a dlouhé černé vlasy. Celým tělem mu jde fialová žíla na znamení ďábla o kterém neví ani sama země. A tady začíná naše vyprávění
o jezdci nebo-li vyslanci ďábla( který byl v té době ještě hodný)
Náš jezdec se potuluje pustinou překonává řeky lávy ohnivé pouště když vtom uvidí dívku nevypadá jako on kdo to tedy je říká si že je to klam promne si oči a jde dál. Ale po chvíli se ta dívka oběví zase. Divné poví si ale nějak to neřeší a přestane si jí všímat a blíží se večer tak jde spát. Celou noc se mu o té dívce zdá jak probíhá temnými lesem a láká ho ale najednou sen zkončí a jezdec je obklopen šejdíři při jakémsi prapodivném rituálu ,který otevře portál a blesk vezme jezdce a oblékne ho do koženého brnění které je z Hadí Kůže. Co se to děje říká si ve vysoké trávě do které spadl a po třech hodinách v bez vědomí měl důvod se ptát kde je. Ale na to nebyl čas zaútočili na něj cosi velikého co bylo neidentifikovatelné mělo to tlustou tvrdou kůži ostny kam jste se podívali a vzhledem ke své hmotnosti a velikosti to bylo celkem rychlé. Ale co je hlavní snažilo se jezdce zabít a tak jezdec vytáhl svou dýku a jedním prudkými švihem potvoru zabil. Začala z ní téct krev ,která později začala zářit. A z té krve se zrodilo nejčistší stvoření celého světa „FÉNIX“ který se okamžitě k jezdci přidal jako boží posel a tak bylo duo Hotové a mohli pokračovat v pouti. Podnebí se velice změnilo už zde nebyly jen bouře ale také nádherné slunečné počasí a také slabý osvěžující déšť. Také okolní krajina se dosti změnila žádná láva žádný oheň zelená tráva kam se jen podíváte A tak šli nádhernými alejemi a přes suché pouště až jednou potkali potomky šejdířů a tak se pustili do krutého a dlouhého souboje při kterém se ukázali zvláštní schopnosti a to že dokáže vrhat z pomocí boží blesky a tak ze souboje vyšli celkem dobře ale po souboji se propadli do černé díry v zemi a ta je přenesla někam do kamenitých hrobek a nasadila na jezdce železné brnění ze třemi rohy na helmě a ohnivou palicí místo jeho dýky. A tady už byli podobny stvoření jako jezdec takže se s nimi brzy spojil a tímto jim poskytl sílu boha i ďábla ale stalo se něco neuvěřitelného Fénix shořel. Jezdec poprvé pocítil něco jako povinnost nést jeho popel. Bůh s Ďáblem mu vnukli tuto myšlenku protože věděli že ještě téhož dne se Fénix znovuzrodí ze svého popela a tak všichni: Jezdec, Fénix i jejich stoupenci lidé pokračovali v cestě.
Děkuji za přečtení
budu pokračovat
☺
