Slunce vykouklo z pod mraků a obloha se zbarvila do modra, nikde ani mráček a já začínám mít po dlouhé době pocit štěstí..... né že bych ho nikdy neměla. Byla jsem dívka která se většinou usmívala a předávala pozitivní energii, nebo alespoň to o mě tvrdili. Jenže.... vše se změnilo když jsem potkala JEHO.
Chodím s ním už 5mesiců bylo to super, ale nějak se změnil. Něco se v něm hnulo a teď je úplně jiný. Dříve mi říkal jak mám krásné oči, vlasy, že se mu líbí moje postava atd. Teď se na mě jen koukne a hned si najde něco, co může zkritizovat. Neříkám že jsem dokonalá, já vím že mám chyby, ale to, co on si vždy najde je opravdu strašný.
Jak jsem nad tím tak přemýšlela tak jsem se rozhodla že si půjdu pročistit hlavu ven, jenže co se mi nestane. Naproti mému domu stojí on a mračí se. Začínám se ho bát. Není dobrý bát se někoho koho jste milovali a dali by jste za něj život.
,,Proč se ani neozveš?To mě tu fakt necháš trčet před tvým barákem 3hodiny abych tě zastihl?...... To snad není možný" začal na mě křičet.
Jen jsem pootevřela pusu a nic jsem neříkala, bála jsem se ze cokoliv řeknu bude špatně.
Vzal mě za ruku a někam mě táhl, když jsem se začala vzpíral dal mi facku. Tak jsem radči normálně šla. Došli jsme na skálu, kde jsme se scházeli a dělali blbosti. Chybí mi to. Vzpomínám na to jak to bylo úžasný. Jenže v tom mi přistála další facka.
,,Buď tak laskavá a vnímej mě" řekl naštvaně.
,,Co se to s tebou stalo?" Zeptala jsem se se slzami v očí.
,,Semnou se nic nestalo a neřvi" zakřičel na mě.
Bylo mi divně, vždy, když jsem brečela nebo jsem měla blbou náladu on mě utěšoval a teď?
,,Víš bylo to s tebou super" začal mi říkat ,,jenže mě to s tebou omrzelo a já tě začal podvádět"usmíval se, nestačila jsem se divit tomu co slyším.
,,Jenže já se s tebou nechtěl rozcházet, ale brzy by jsi určitě zjistila že tě podvádím a to by nebylo dobrý" dořekl a strčil mě ze skály. A já volným pádem padala dolů....
