Sama ve svém životě

Risk je zisk

Je 25.5.1891 a já mám zase problém ve škole. Nevím jak to mají ostatní, ale já prostě nerada lžu učitelům do očí. Nedokážu si prostě představit, že budu vystresovaná z toho jak na nás budou koukat a řvát co jim to nalháváme a co že jim to lžeme do očí. Nesnáším to a zažít znovu to nechci, proto nelžu do očí. Chodím do 6.třídy, jsme výběrová a přijde mi že nikdo nemá zájem o to, aby si našli nové přátele. Jenom já jsem taková a mám tam jednu kamarádku, která vždy pomůže když je potřeba. Nedávno zrovna si jedna holka na mě začala zvedat sebevědomí. Začala tím stylem, že zná kluka který se mi libí a že to všem řekne, jak se na něj koukám, jak se usmívám a taky že se červenám. Když jsem to řekla Lucce začala se na mě tak divně koukat. Za chvíli mi došlo co si asi říká. Pak mi to ale zase přišlo velmi těžko zvladatelné a divné. Naprosto se do mě vžila. Druhý den pak šla se mnou ze školy, schovala se za strom a čekala jestli přijde Juliana a začne se do mě navážet. Hned co přišla a řekla mi tak co ty svině jedna pitomá furt musíš připomínat úkoly a tu dnešní písemku. Lucka v tu chvíli vyběhla zpoza stromu, chytla jí za bundu a řekla jí do očí ,,ještě jednou jí něco takového řekneš a budeš litovat!!"