Přemýšlím jestli to co dělám je správné. Je správné když lžu? A to nejen všem kolem sebe ale i sobě. Lžu sobě i ostatním o tom že jsem bezcitná, lhostejná a předstírám nezájem, veselost a bezstarostnost. Ale tato maska funguje jen do doby kdy jsou kolem lidé. Když lidé odejdou tak ze mě začíná být troska co se urputně snaží dostat emoce na papír, aby neničily masku a zůstali pod kontrolou.
nevím jestli je to správné ale už začínám masce věřit
YOU ARE READING
kousky mých myšlenek
Randomtoto není přímo poezie jako báseň. Je to je moje snaha vylít si srdce na papír, nebo klávesnici a tím si ulevit. Tohle píšu pro sebe.
