Nemám ráda vůní tvých vlasů a
odér tvých smradlavých ponožek.
Voní jako stoh zvadlých klasů a
nespočet plesnivých rohožek.
Víš co nesnáším?
Když ty tvoje ponožky do prádla odnáším.
Je mi občas na zvracení,
ale to je fuk,
no komu občas není?
Vím, co mi ten zápach ještě připomíná,
dva roky nemytého, obrovského bernardýna.
A co myslíš, že mě probere?
No jedině kafe.
Náš pes se nikdy nepere,
jen když po tom hrnku lape.
Zdání klame,
občas jsi hrozný prase.
Ale já tě milovala a
milovat tě budu zase.
ČTEŠ
Muž a jeho odéry
PoetryTuhle básničku jsme vymyslely se spolužačkou při cestě ze školy. Jen tak jsme každá přidávala verš, co nás napadl. Není to umělecký dílo, ale co?? Byly jsme jen dvě puberťačky na cestě na autobusovou zastávku 😁
