Osudová chyba.. /creepypasta

Osudová chyba. 1.

Já jsem Emily. Jsem vcelku normální dívka které si lehce nevšimnete v davu lidí. Až na mé vlasy. Sem tam černé a mou milovanou barvu. ZELENÉ. Vedu normální holčičí život. Vcelku obyčejný.

Večer 7:00
Pípl mi mobil. Zpráva od Mii. Mia je moje nejlepší kamarádka, dokážu ji říct úplně Všechno s klidným pocitem ze to nevykecá.
Rozkliknu ji
,,Ahoj, dnes pořádám doma párty, bez výjimek tam půjdeš 😈 Pěkně se ohákni a přijď ke mně v devět. Rodiče nejsou doma, opět na pracovní cestě.. Však to znáš ;) pak napiš."

Přečtu si od ní zprávu a ihned ji odepíšu.
,,Ahoj, asi nepůjdu. Znáš mě. Zůstanu doma zachumlaná v teplé peřince ^-^"
Odešlu a na to mi dochází zpráva od Mii. Je možné že tak rychle čte a píše?
,,No to půjdeš! Udělej to aspoň pro mě  <3 "

,,No tak jo.."

Odpověděla jsem a dojedla večeři kterou jsem si před pěti minutami chystala. Uklidila jsem nádobí a měla jsem dvě hodiny na přípravu a půl hodiny a cestu.

CCA za hodinu a půl jsem byla nachystaná. Ještě jsem šla do koupelny. Koukla na sebe do zrcadla. Vzala jsem si hřeben a gumičky. Udělala jsem si "drdol"

Oblečení jsem se nezabývala, přeci jen jsem nechtěla nějak extrémně úžasně vypadat. Jdu tam jen kvůli kámošce.

Večer 8:30
Už jsem před domem a zamykám za sebou hlavní, vchodové dveře. Pomalu se rozsvícejí pouliční lampy.

Jdu po chodníku mám sebou ještě kabelku. Mám tam jen důležitější věci. Kapesní nůž na ochranu, také mám povolení na pistoli ale tu si koupím k 18 ti nám. Teplou mikinu kdyby byla zima, svůj telefon a peněženku. Chodím pomalu. Přeci Mám spoustu času. Hlavně nespěchat.. Šeptne ta mnou, nějaký, dívčí hlas. Nervózně se otočím, nikdo tam není. Začnu se ohlížet všude možně.. Nikde. Nic..

Pomalu se blíží devět hodin. Zrychlím tempo. Hlasem který jsem před pár minutami slyšela, se nezabývám. Mohl to být Můj výplod fantazie.
Dojdu před kamarádčin dům. Už z dálky jsem slyšela hudbu.

Vejdu dovnitř a kouknu se po celém domě. Mia nikde. Kromě puberťáků co tančí nebo se někde všude možně ocucávaj jsem nic zajímavého neviděla.
,,Tam je!" Vyjeknu nadšeně ale se strachem. Uvidím jí v kuchyni jak si povídá s nějakou holkou, přibližně v mém věku. Dojdu za nimi.
,,všude jsem tě hledala!" vykřiknu aby mě slyšela přes hlasitou hudbu.
Obejme mě a pozdraví.
,,neboj Všechno je cajk." Věnuje mi ten svůj normální úšlebek.
,,Málem jsem zapomněla! Tohle je Alison" řekne a ukáže na dívku se kterou si před chvílí povídala.
,,Ahoj, jsem Alison jak jsi asi zjistila" na pohled vypadá jak normál holka tak se s ni bavím dál. Mia odejde se napít a je tam už pět minut, jestli nepřijde to následujících tří minut, Půjdu ji hledat.

DJ zastaví hudbu, prý je všechno v pořádku ale chvíli bez hudby. Popravdě jsem byla už nedočkavá az uslyším Alisonin hlas. Přes hudbu jsme se vůbec neslyšeli.
,,Kde může být ta Mia" řekne starostlivě Alison. Ten hlas. Hlas.. Je povědomí.. Je to ten hlas co na mě mluvil před tím na ulici.. Krev mi ztuhne v žilách.

Tak první díl creepypasty snad se líbi 😇 nicméně se to teprve vyvine ;)