Chapter 52

1.6K 137 10
                                    

"Prostě tu krabici polož na zem. Není na tom nic těžkého." Řekla mi Katie, která už byla nervní z toho jak jsem se pořád na něco ptal. Nevím čím to je, ale od rána je nějaká divná. Není tolik upovídaná jako obvykle. Cítím se v její přítomnosti nesvůj. No možná je to tím jak se změnila. Vůbec jsem to nečekal a teď se cítím divně. Nedokážu se na ní koukat když vím, že se měnila kvůli nějakému klukovi. Ale musím říct, že vážně vypadá dokonale. Možná ještě dokonaleji. Oh pane bože měl bych s tím přestat. Jenže já od ní nedokázal odtrhnout pohled. "Co? Co se děje?" Zeptala se a otočila se k oknu, na kterém byly zatežené žaluzie. Došel jsem až k ní a odhrnul ji pramen vlasů z čela. Při tom doteku mnou projelo chvění. Katie ztuhla a její dech se zadrhl. "Měl jsi tam vlas." Usmál jsem se na ní a dělal jakoby nic. "Děkuju." Zakousla se do rtu a došla ke krabici, kterou jsem před chvílí přinesl. Začala z ní vybalovat všelijaké věci, které jsem v jejím starém pokoji nikdy neviděl. "Pomůžu ti." Přešel jsem k ní a začal vybalovat taky. Vyndal jsem pá knížek, které jsem položil na noční stolek vedle postele jak mě požádala.

"Děkuju za pomoc Justine." Řekla po asi dvou hodinách kdy jsem ji pomáhal vybalovat věci a zařizovat pokoj. K poděkování přidala i letmou pusu na tvář a já sebou cukl. Překvapilo mě to. Tohle jsem vážně nečekal. Čekal jsem, že mě obejme nebo jen poplácá po rameni, ale ona mi dala pusu. Pane bože už zase magořím. Co to se mnou ta holka jen provádí? "Ťuk ťuk. Můžu vstoupit?" Zaklepala na dveře Katiina sestra Janie. "Jasně pojď dál." Usmál jsem se na ní a otevřel ji dveře víc aby mohla projít. "Děkuji pane Bieber." Usmála se na mě. "Nemáte zač slečno Jonesová." Mrkl jsem na ní. Abyste si nemysleli něco zlého tak jsme se s Janie hodně sblížili, ale hlubší city než přátelství k sobě nechováme. "Poté co Janie vešla do pokoje se Katie zvedla a odešla z pokoje s tím, že narazila do mého ramene. S Janie jsme se na sebe podívali. Ona pokrčila rameny. Taky neví co se jí stalo. Už už se za ní chtěla vydat, ale já ji usadil zpět a vydal se za ní sám. Zrovna bouchly dveře a já se rychle obul a vydal se za ní. 

Stála před vchodem na dešti. Co má s tím deštěm? "Katie co se stalo?" Zeptal jsem se jí a dal jí ssvojí mikinu kolem ramen. "Jsem tak blbá. Myslela jsem si, že se něco změní, ale nezměnilo. Ona to věděla. Janie to věděla už dávno a stejně to udělala." Rozplakala se. O čem to mluví? "Co udělala?" Zeptal jsem se. "Začala si něco s tebou když věděla co k tobě cítím." Ona ke mě něco cítí? Je na tom podobně jako já? "Já s tvojí sestrou nic nemám Katie. Mám rád tebe." Vhrkl jsem bez rozmyslu. "Vážně?" Otočila se čelem ke mně. "Vážně." Pak už jsem na nic nečekal a přitáhl si ji blíž k sobě. "Můžu tě políbit?" Když přikývla tak jsem chytl jednou rukou její tvář a druhou jsem ji držel u sebe. Když se mé rty dotkly jejích projel mnou krásný pocit. Katie mi vzdychla do úst a já ji objal oběma rukama. Nebyl to nějaký velký polibek. Byl obyčejný, ale pro nás dva znamenal hodně. Po nás dva to znamenalo začátek něčeho krásného.


Tak další kapitolka a první Jutie kiss. A to mě přivádí k otázce. Máte ship jméno pro Justina a Katie? Jste rádi? Názor? Snad se líbí

Love you 

-Lucy

She is different Tempat cerita menjadi hidup. Temukan sekarang