*Šla cestou obrostlou mohutnými stromy, které tvořily les. V ruce nesla starý zápisník.*
chladný, ale přesto příjemný vítr obklopoval moje tělo.
Jako bych byla nahá, každý kousek mé bezradné mysli.
chci křičet, běžet mezi růžemi, které by trhali hebkou kůži na mých nohách..
Cesta přede mnou byla jako plán, plán mě zabít.
Trny představovaly hřebíky naskládané vedle sebe,
byly od krve, od mojí krve.
Vždyť.. není to poetické?
ubrečený pohled.
moje myšlenky rozkvetly jako poupátka.
Moje tělo doslova křičí bolestí a smutkem.
*Celý obličej jí rozzářilo slunce.
rukou si utvořila stín, který dopadal na její přimhouřené oči. Pohlédla zpět ke svému deníku, a pokračovala dál.*
v hlavě mi běhala jenom jedna jediná myšlenka.
Proč?
YOU ARE READING
book of the feelings of a lonely person.
RomanceTento příběh je shrnutí mých vlastních myšlenek, něco jako poezie, poezie bez rýmů. Tak proč příběh? Samotné čtení mých myšlenkových pochodů by nemělo takovou šťávu *zasměje se*. Život mladé dívky jménem 'Kitsune'. Nezapadala do společnosti, denně...
