Moji kluci

Červená

Nejsem na kluky, nejsem, nejsem... Šeptal jsem si sám pro sebe, zatímco se přibližoval ke mně. Nejdřív to šlo pomalu, lehce se dotkl svými rty těch mých a odtáhl se. Už jsem na nic nemyslel, v hlavě vymeteno, jen jsem ho chtěl znova cejtit. Přivřel jsem víčka a naklonil se pro pokračování. Nejdřív jemně, jenom na povrchu, a pak přidal jazyk. Upustil jsem cigaretu a chytil ho za ty jeho blonďatý vlasy. Nevadí, že mě potom zabije, protože jsem ho rozcuchal. Byl hluboko v mým krku a já sténal při každým jeho pohybu. Určitě to nedělal prvně, žárlil jsem. Přitáhl jsem si ho blíž a kousnul ho do rtu. Začal krvácet, tyhle drama queens nic nevydržej. Když se mě pustil a otočil se, bál jsem se, že jsem to mrtě posral, ale on se rozesmál.
"Ty nejseš na kluky? Ty kurva nejseš na kluky?" zvonivě se zařehtal, otřel si krev z pusy a znova se na mě vrhnul. A já už věděl, že to s těma klukama bude trošku složitější.