Uticháš,
Cítím tvůj teplý dech.
Jsi tak blízko, že se mi na líci začínají srážet jemné kapky tvého dechu.
Ptáš se: Co je láska? To co nás činí šťastnými, či příčina našich trápení a utrpení?
S tím strašným dohasínajícím slovem "UTRPENÍ" se mi to očí začnou drát slzy.
Ty tiše pozoruješ mé jakoby skleněné oči a vískáš mě ve vlasech.
V hlavě si přemítám,proč to mě tak něžně hladíš, jen ze soucitu? Či snad proto že mě máš stále aspoň trochu rád?
Ale proč se namáhám tak naivním a zbytečným přemýšlením,
když stejně oba víme, že už mě nedokážeš milovat.
S touhle myšlenkou se rozpadám jak na statisíce kousíčků, jakoby se všechny molekuly rozpojily a uletěly.
Tak ňák mizím, mizí kousek mě.
