H E L A ( Loki FF )

Vražďení je přece v pořádku..

,,Přeji krásnou smrt" ušklíbla jsem se na něj a odsekla mu jednu nohu,chvíli se zmítal a tak jsem odsekla druhou.Už nemohl nic dělat.Nechala jsem ho ať se trápí a rozmáčkla ho o tvrdý beton.

,,Chcípni" zašeptala jsem na něj chladně.Odsekla jsem ještě jednu nohu.Chvíli se tam kroutil a pak zemřel ve svých vlastních vnitřnostech.Mravenec padl.

Došla jsem k mraveništi pro další tupé oběti.Nalákala je do kelímku se sirupem a pak si je zase postupně vybírala.Najednou se kelímek převrátil.

,,No né,kdo nás to přišel navštívit?" v kelímku byl velkej tlustej křižák.

,,Tak pojď za mnou,když nebudeš zlobit nebude to tak zdlouhavé." Nejsem blázen,jen je zakázáno vraždit lidi tak proč ne mravence,jsou přece všude.

,,CO TAM ZASE DĚLÁŠ?!" ajaj matka mě jde zase pronásledovat,ani se jí moc nedivím že mě chce vzít k psychiatrovi když tu jako retard vraždím hmyz,ale na čem si to mám asi tak nacvičit?

,,NECH MĚ" rychle jsem odsekla a zbalila svoje oběti i s pavoukem,schovala jsem je i s kelímkem pod kořeny stromu a rychle utíkala až na druhý konec naší zahrady,odrazila jsem se a vyšplaha na zídku ze které jsem stoupala až do koruny stromu na který jsem se přemístila.Odtud už jen na sousedovu střechu a na půdu.Soused ani neví že nějakou půdu má.Je moc starý ,ale bohatý.Jeho rodina už se ho několikrát pokoušela zbavit,ale má tuhý kořínek.Naštěstí,jinak bych přišla o svůj úkryt.

,,Alex,kde jsi?Víš dobře že to není normální,když to přestaneš dělat nemusíš se pak přede mnou schovávat" No jo ona to pořád zkouší,ale tohle si vzít nenechám.

Domů jsem se vrátila až pozdě večer,jsou na to už zvyklí,můj bratr otec a mamka.Mám je ráda, ale něco mi říká,že jsem adoptovaná.Čené vlasy v rodině kde je mají všichni světle hnědé? Teda mamka je má přebarvený na blond..Ještě než jsem vešla do obýváku abych se najedla zkontrolovala jsem se v zrcadle.

,,Vypadá to že je vše na svém místě."Tak nějak jsem to utrousila.Dlouhé černé trochu zacuchané vlasy,mírně vystouplé líce vedoucí přímku přímo k mým tenkým rtům.Bledá kůže a zapadlé zářící modré oči.

Stáhla jsem si rychle vlasy do culíku a doplula do kuchyně,nabrala jsem si velkou mísu salátu s tuňákem a hupsla vedle taťky na sedačku.

,,Zaprvé.. kolikrát ti mám říkat že se jí u stolu a zadruhé nekoukej se na mě tak,vypadá to jako bys měla jen jeden výraz. Trochu to děsí tvého bratra." To druhé dodal s malým úsměvem.Kdybych se teď otočila na bratra Matěje s živým výrazem,asi by to všechny trochu uklidnilo,ale proč bych to dělala?Vrhla jsem na něho docela prázdný pohled bez emocí a jakéhokoliv náznaku přátelství.Jeho nenávidím,je to jejich mazlček.A mazlíčci jsou špatní,nemusí žít,jsou jen náhradou člověka.Pomalu jsem vstala a ladným tichým krokem odešla do svého pokoje.Matěj si je jistý že jsem divná,bojí se mě.I mí spolužáci se mě bojí.Bojí se inteligence,protože hloupí lidé nikomu neublíží.

Oka oka,první část je za mnou a zatím to vypadá jako slátanina,ale co každý musí nějak začít ne? :D Trošku kratší... Kdyžtak budu ráda za každý komentář jak to třeba vylepšit nebo tak :D A taky se hrozně omlouvám za chyby,ještě to budu muset překontrolovat :P