Smrt číhá všude

První dny

Píše se rok 1914 a jeden normální muž jménem Hans von Stelhund 27.července jde spát.Druhý den přišla zpráva do novin Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku po chvíli někdo klepe na dveře, jdu otevřít dveře, je tam vojenská služba která odvádí do války, manželka se rozbrečela předtím než jsem odešel jsem jen řekl "Nebreč já se vrátím".Už mě odvážejí na nákladním vozu k Francouzským hranicím s lidmi které neznám, prvního kterého jsem se zeptal na jméno byl nějaký Adolf Hitler odpovídám "Moje jméno je Hans von Stelhund" tak jsem se seznamoval půl hodiny než nás dovezli do vojenského tábora.Představil jsem se důstojníkovy teď máme prý čas na odpočinek zatím nám přidělí věci.Procházím se zatím a poznávám lidi, blíží se noc jdu si lehnout ale najednou přijde nějaký muž, ptám se ho co chce, nic neřekne ale vytáhne alkohol, odmítám ale on mě nakonec přemluví tak se napijeme, "Pijeme už dlouho co když se to někdo dozví?" zasměje se a povídá "Dlouho haha jen dvě hodiny." odpovím ať jde pryč zítra budeme útočit.Druhý den jdeme do zákopů a čekáme z druhé strany se ozve píšťala a křik vojáků zaujmu svoji pozici, nabiji zbraň a střílím.Střílíme pěkně dlouho ale najednou střelba ustala, nikdo nikde tak jsi jdu pro náboje do mé zbraně a najednou píšťala našeho velitele, útočíme, vbíhám na pole a střílím po chvíli vbíhám do nepřátelského zákopu a rozbíhám se na nepřítele a bodám ho do hrudníku, nikdy jsem nechtěl nikoho zabíjet ale tohle je povinnost a já musím, v tomto zákopu prý zůstáváme.Vojáci začali kopat tunely, nikdo jim to nenařídil, všechny věci dáváme do tunelu, když se zeptám jednoho vojáka ptám proč to dělají odpoví mi "Budem tam spát" souhlasím tedy a vcházím do tunelů a usínám.