Neji:
Prázdniny skončily a všechny mé vzpomínky na základní školu také. Po mích spolužácích se mi ani trochu nestýskalo.
Ráno jsem vstal jako obvykle, oblékl jsem se, nasnídal a vyšel z domu za pět půl sedmé, to je tak akorát abych došel na zastávku a autobusem se vydal do své nové školy. Moc jsem se tam netěšil, ale to asi nikdo. Když jsem se konečně dostal před bránu naší školy, stál tam pohledný žlutovlasý mladík a rozdával plánky a informace pro nové studenty. Když jsem se k němu přiblížil, slušně a s úsměvem na tváři mě pozdravil a do ruky mi dal ten papír. Díky němu jsem našel svojí třídu, když jsem vešel dovnitř rozhlédl jsem se po místnosti a zabral volnou lavici. Na to že to bylo gymnasium tak moji budoucí spolužáci vypadali spíš jako z pomocné školy.
Po dlouhém čekání se konečně ve dveřích objevil náš třídní učitel. Představil se a povídal nám nějaké ty nedůležité věci. Když nám konečně dočetl nekonečný školní řád, tak jsme si měli jít prohlédnout celý komplex školy. Jediný co si pamatuji, je, kde je jídelna. Když tohle všechno skončilo, dostali jsme papír s potřebami které si máme koupit. Takže jsem se hned po škole vydal do prvního papírnictví které jsem cestou viděl. Bylo tam celkem plno, ale nakoupil jsem všechno co jsem potřeboval a šel jsem domů. Zítra bychom měli dostat učebnice a rozvrh, a další den už se budeme učit. Musím si ještě vybrat nějaký druhý povinný jazk. Na základní škole jsem měl Němčinu, takže s ní budu nejspíš pokračovat.
Když jsem přijel domů, plácnul jsem sebou do postele. Vůbec nic se mi nechtělo dělat, zapnul jsem si televizi a koukal na nějaké seriály.
Už bylo pozdě, a tak jsem usnul.
Když jsem se ráno probudil,nachystal se a vydal jsem se do školy. Dorazil jsem těsně před zvoněním. Naštěstí pomocí svého plánu školy, jsem byl schopen najít svoji třídu. Posadil jsem se do své lavice a čekal. Do třídy vtrhl mladý hnědovlasý chlapec, celý zadýchaný hodil aktovku vedle mě a zeptal se jestli je vedle mě volno. Já jen tiše přikývl a dál koukal před sebe na tabuli.
Do třídy vešel učitel,rozdal nám učebnice a rozvrh hodin. Každý ho měl jiný, dělili jsme se s kvintou
(první ročník druhého stupně na gymnáziu, patří tam žáci kteří na školu chodí déle)
a 1. kvintou, my jsme I. kvinta (respektive ti co nastoupili na 4 leté studium, 1. Kvinta jsou 6ti leté studium a kvinta 8mi)
Hnědovlasý chlapec měl velice podobný rozvrh jako já, byli jsme spolu na němčinu, biologii a chemii. Klasické předměty jako je matika čeština a spol...máme celá třída.
Došli jsme do učebny jazyků, stali tam lidé z ostatních tříd, už se znali, jen já a můj spolužák jsme tam tak hloupě stály. Z ničeho nic,jsem si všiml žlutovlasého chlapce, kterého jsem zahlédl už první den když rozdával ty letáky. Díval jsem se na něho tak dlouho, dokud se neotočil, podíval se na mě a mě se rozbušilo srdce. Okamžitě jsem svůj pohled odvrátil a zahleděl se do země. Nepatrně jsem ho ale koutkem oka pozoroval.
Začala hodina a já si se svým kamarádem sedl co nejblíže k blonďákovi. On seděl v lavici s velmi atraktivním černovlasým mladíkem. Ti dva se k sobě celkem měli.
Já jsem se dal do řeči se svým hnědovlasým kamarádem, jmenoval se Kiba a společně jsme klábosili o všemožných věcech dokud nepřišla učitelka. Naše němčinářka vypadala dost děsivě, byla to taková plesnivá stará bába...no potěš, byla pěkně nepříjemná. Nicméně já jsem celou hodinu sledoval mého blonďatého senpaie?!
"!Počkat řekl jsem SENPAI!?...ne vždyť já jsem hetero, jsem na holky!"
Přemýšlel jsem o tom, ale v tu chvíli zazvonilo. Všichni se rozutekly ze třídy, byla to poslední hodina a všichni šli domů.
Po cestě ze školy, jsem viděl svého senpaie odcházet ruku v ruce s černovláskem. Zahnal jsem myšlenku toho žeby si mě někdy blonďáček všiml a šel jsem.
-Konec 1. kapitoly l-
Doufám že se vám první kapitola líbila,budu ráda za každou podporu Cowiee! :3
