Isabelle: Nový začátek

Kapitola 1. Útěk

Na okna mého pokoje dopadají kapky deště. Venku hřmí a blesky bijí. Usuzuji, že je bouřka.
Od doby, co zemřela má matka, nesnáším bouřky. Cítím se tak zranitelná a bezmocná. Umřela při druhém porodu...
Byla bouřka a moje matka měla porodit druhou dceru Kate. Byla unavená a slabá. Dítě neporodila a spolu s ním zemřela. Od té doby se bojím bouřek, vždy mi to připomene ten den, kdy se vše událo.
Od doby, co matka zemřela, jsem se starala o otce, protože dva roky po smrti matky onemocněl. Měl vážnou nemoc, na kterou nenašli lék. Pět let žil s nemocí, ale poté navždy odešel.
Kralování převzal můj bratranec Robert. A já princezna Isabella jsem zůstala sama a nemám žádné právo v mém království. Bojím se, že mě vyhodí a zdědí vše za mě.
„Eliso?” Slyším za dveřmi svoji komornou.
„Ano Melanie?” Odpovím tiše.
„Mohu vstoupit?” Než to dopoví, už otevírá dveře.
„Jistě, co potřebuješ?”
„Musíš okamžitě zmizet, tvůj bratranec Robert něco plánuje... Něco nehezkého, .. Cítím to v kostech”
„Ah Melanie, tvůj pocit vždycky nemusí být pravda” Řekla jsem s nejistotou a v duchu sem doufala, že je to jen přihlouplý pocit.
„Eliso, sama víš, čeho je schopný!”
„Čeho?”
„Eh... Však.. Však zabil své rodiče..”
„Melanie! Je to obyčejný drb!”
„No nevím..” Slova zůstala viset ve vzduchu..

V tu chvíli jsme zaslechli spadnout železnou zbroj z poschodí pod námi. Lekli jsme se a běželi ke dveřím..

[POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ]