sen ve snu

2. zas a znova

Ráno se obě dívky probudily. ,,Co se ti zdálo dnes?" Ptá se Eliška. ,,No zdálo se mi, že jsme šly k tobě a..." ,,A co?" Lucka se jen tiše koukne na Elišku a táhne jí k jejímu domu. Otevírá dveře a jde k Elišce do pokoje. A ano vidí to tam. ,,Doufala jsem že to není pravda. Zase se to stalo. Na posteli byl vzkaz. Lucka ho vzala do ruky a četla: ,,L. a E. dokud nevyřešíte co se tu děje a jak to ukončit, neuvidíte svoji rodinu." Podívaly se na sebe a kývly hlavami a šly zpáky k Lucce. ,,Co teď, co budeme dělat" ptá se Eliška. ,,Já nevím, ale ve snu jsem ještě než jsem se probudila viděla hsem nádraží." ,,myslíš, že bychom tam měly jít?" Lucka chvíli mlčela a pak řekla: ,,Myslím, že ano."
Tak jak se rozhodly, tak učinily. Když už tam byly, uviděly nějakého kluka. ,,Toho jsi taky viděla?" Ptá se Elišla. ,,Ne...nevím kdo to je a ani co tu chce, ale jdu za ním a zeptám se ho. ,,Haló, hej slyšíš mě?" Neodpovídal ,,jdeme tam" řekla Lucka. Když už u něj byly natolik blízko aby mu viděly do tváře, záhadný člověk promluvil: ,,Konečně jste dorazily, obě dvě." A otočil se na ně. ,,Kdo jsi?" Ptá se Eliška a Lucka jí drží za ruku. ,,Jsem člověk, no až tak moc člověk nejsem, který vás tady provede a bude vám radit." Lucka se na sebe s Eliškou podívaly a potom Lucka řekla: ,,A co teda jsi a jak myslíš že nás tu provedeš?" Záhadný člověk se na obě dívky podíval, potom pravil: ,,Já jsem tvůj ochránce ve všech tvých snech a i když mě nevidíš jsem tam. Dokud mě sem neuvěznili, pomáhal jsem ti a díky tomu se ti taky sny neděly i ve skutečnosti. A jestli chcete abych vám pomáhal, musíte mě od tud dostat." ,,Jak to máme udělat," ptá se Lucka ,,my nejsme jako ty, jsme jenom lidi." ,,Tím že jste jenom lidi, mi dokážete jenom vy pomoct. A jestli se ptáte jak to máte udělat, začněte tím, že se tu porozhlídnete." Eliška dlouho mlčela, ale teď musela promlvit: ,,A to nám to říct nemůžeš, jak tě od tud dostat. Říkáš nám různé věci, ale tohle nám neřekneš. Jak se vůbec jmenuneš, tohle nám taky neřekneš?" Lucka se na Elišku podívala a ptá se jí: ,,Co to vyvádíš, tenhle člověk nám může pomoct." ,,To ani není člověk, tak jak tomu můžeme věřit?" ,,Budeme ho ještě potřebovat." Řekla Lucka. ,,No tak fajn, jdeme to tu prozkoumat." Odpověděla Eliška.