O tři měsíce dříve:
"Anno večer jdeme se Zachem do toho divadla," zarazila sem se v půlce věty a opatrně se otočila na Lunu. Nadzvedla jsem nechápavě obočí a Luna si povzdychla. "Zapomněla si, že? Slíbila si mi, že pohlídáš Abby a Joshe."
"Josh to zvládne sám. Už je velkej," odpověděla jsem s úsměvem a mrkla na Joshe, který se objevil na schodech.
"Díky teto Ann," usmál se. Potom se koukl na Lunu. "Vidíš mami? Dokážu se o nás postarat."
"No já nevím," Luna si prohlídla Joshe. "Možná mě trochu děsí, že už jsi vyrostl." vysvětlila a já se zasmála.
"Už stárneš sestřičko," vtiskla jsem jí pusu na tvář. "Ale i tak tě pořád miluju! Uvidíme se zítra!" otevřela jsem dveře a vyběhla z domu. Za chvilku mám sraz s Mickeym, ale zase nestíhám. Zach zrovna vystupoval z auta.
"Kam běžíš, Bello?" zakřičel za mnou a já se pousmála. Jen on používá Bello. Pro ostatní jsem Anna.
"Mám rande," odpověděla jsem. "A vy dva si to večer užijte! Dlouho jste nikde nebyli."
"Neboj užijeme," zasmál se Zach a já nasedla do auta. Vyjela jsem k městu a zkontrolovala čas. Pět minut. Dojela jsem do kavárny o deset minut později. Mickey už seděl u stolu a pil džus.
"Omlouvám se," vyhrkla jsem a políbila ho na tvář. "Zdržela mě Luna."
"No jasně," zasmál se a já se posadila. "Vždycky to svádíš na Lunu."
"Vždycky za to může ona," odpověděla jsem se smíchem. Mickey pobaveně zakroutil hlavou. "Takže co to včerejší rande? Je Brandon tak skvělý jak vypadá?"
"Ještě lepší," zasmál se Mickey a znovu se napil. Počkal než jsem si objednala a potom pokračoval. "Byli jsme spolu celou noc. Ale na nic nedošlo, ani se na mě tak nekoukej Anno!" zasmála jsem se a pobídla ho, aby pokračoval. "Prostě jsme se jen tak procházeli a povídali si. A když už nás nebavilo chození, šli jsme k němu domů a tam jsme šli na zahradu, lehli si fo trávníku a pozorovali hvězdy."
"Páni," vydechla jsem. "Proč máš vždycky takový štěstí na kluky?"
"Protože gayové jsem nejlepší," vyplázl na mě jazyk a já si povzdychla. Najednou se Zach zahleděl na něco za mnou a zamračil se. "Neotáčej se, Ann."
"Víš že když mi to řekneš, tak to udělám." otočila jsem se ke vchodu a spatřila Dominica s kterým jsem se rozešla minulý týden. Zrovna líbal holku, která byla důvod našeho rozchodu.
"Chceš jít pryč?" zeptal se mě potichu Mickey.
"Jo." přikývla jsem.
Leželi jsme u Mickeyho v pokoji a už byla skoro půlnoc. Najednou mi zazvonil mobil. Když jsem se podívala kdo volá, zjistila jsem, že je to neznámé číslo.
"Kdo to je?" zeptal se Mickey a já pokrčila rameny. Zvedla jsem se na nohy a hovor příjmula.
"U telefonu Annabelle Stuartova," ohlásila jsem se.
"Dobrý večer, slečno Stuartova. Tady Michiganská policie." měla jsem co dělat, aby mi mobil nevypadl z ruky. Chytla jsem se za rám postele.
"Stalo se něco? Je Josh s Abby v pořádku?" vyhrkla jsem vyděšeně.
"Ano, děti jsou v pořádku. Jsme zrovna u nich."
"Co sakra děláte u nás v domě?" zeptala jsem se. "Sakra můžete mi říct o co jde?"
