MenT nebo Baxtrix

2. čast

Ráno jsem se probrala a protáhla se, umyla se, nalíčila a šla na snídani. Po cestě jsem zahlídla MenTa. Nasadila jsem svůj úsměv. Přišla řada na mně a já si vzala jídlo a rozhlížela se kde si sednu. Víděla jsem jedno místo a to vedle MenTa, Hase a Pedra. Přišla jsem k nim a řekla "hele kluci mohla bych si tu sednout?" Zeptala jsem se s nejistotou v hlase. "Jo jasně" řekl Pedro, tak jsem si vedle něho a naproti MenTa sedla. Teď jsem mněla v obličeji výraz - my na sebe máme štěstí. Já jsem tam seděla a poslouchala jejich konverzaci. Jen jsem se usmívala. Na stole mi zabzučel mobil, rozsvítila se obrazovka, měla jsem tam MenTa. Ment se kouknul na můj mobil a usmál se.

"Pardon, já půjdu" řekla jsem

"Jo tak jo, ahoj. Jo abych nezapomněl, přijď v 10 do společenské místnosti" řekl Pedro a já odešla

NA POKOJI

Pustila jsem si písničku a začala tancovat, zpívat a uklízet. Při otočce ke dveřím jsem uviděla MenTa, zastavila jsem se a koukala na něj.

Já -"Jak dlouho jsi tu?"

Ment- "Chvíli, dobře tančíš"

Já - "Díky posaď se" nabídla jsem mu

Ment- "Jo díky" posadil se a já vedle něho, koukali jsme se na sebe a začali si povídat. Dozvěděla jsem se o něm hodně, ale potom musel odějít.

SPOLEČENSKA MISNOST

Přišla jsem tam a jen se usmívala, sedla jsem si tam a asi po 1 hodině mě zavolali. Říkala jsem si co je a nešla jsem tam a měla jsem Vadima. Bylo mi to jedno, ale dobrý. Vadím vešel na podium.

V - "Ahoj" byl potlesk a jak něco, já se jen na něho koukala, co to děla. Neřešila jsem ho, ale potom jsem šla na chodbu a on mě plácl přes zadek a já mu vlepila facku, on se začal usmívat.

Já - "Todle už mi nikdy nedělej" začvala jsem na něj. šla jsem ale on řekl hlasitěji_

V - "Jo tak kočička si chce hrát" zastavila jsem se a šla zpět k němu, v obličeji jsem měla klidný výraz, přišla jsem blíž, nahla se jeho uchu a řekla:

Já - "Za prvé, nikdy mi neříkej kočičko a za druhé, buď konečně ticho" odkráčela jsem. Po cestě jsem potkala ségru.

Já- "Jeee čau Sáro"

S -"Ahoj Luci, dobřes sundala Vadima. Dali jsme si svůj pozdrav a odešli.

VEČER

Zrovna, když jsem se šla sprchovat, zaslechla jsem někoho jak vchází (byly společné koupelny), já jsem na sobě měla ručník, vyšla jsem a viděla Vadima.

Já - "Vadime vypadni!!!" začvala jsem na něj a on jen přišel vzal mě za krk a přitiskl ke zdi. začala jsem panikařit!

V- "Co, tobě se to nelíbí kočičko? Si jen obyčejná fanynka, co spí s každým." pustil mě, já začala brečet, poté jsem se převlékla a šla si na pokoj dát věci. Musela jsem se pak jít projít. Pořád jsem myslela na koupelnu co to do Vadima vjelo, nevím proč, ale začali se mi plnit oči slzami. Schoulala jsem se na zem a začala brečet.