The Queen of Spades

Prolog

Srdcový dáma dopadl na stůl. „Fullhouse." promluvil ledový hlas, jež patřil černovlasému muži. I přesto, že byl poměrně dost mladý, budil v sobě respekt a autoritu. Jeho smaragdově zelené oči se jen leskly v šeru tmy a působily ještě tajemněji než obvykle.

Pomalu shrnul balíček karet a následně jej důkladně zamíchal a podal svému spoluhráči. Poté se nahnul pro sklenku červeného vína ležící na stole a následně z něj trochu upil.

,, Dneska se na tebe nějak usmívá štěstí." podotkl naproti němu sedící kluk a převzal balíček karet. Prohrábnul si své kaštanově hnědé vlasy a karty znovu pro jistotu zamíchal. Následně je  oběma rozdal po pěti kartách lícem dolů, tak aby na ně nikdo neviděl.

„Štěstí bych to tedy nenazval. V jednom balíčku je padesát dva karet, jelikož já jich mám pět a ty dalších pět, už jich máme pouze čtyřicet dva. Na základě pravděpodobnosti a předpokladu se dá vypočítat která karta bude následující. Navíc jsi tak špatný hráč, že bylo téměř jisté, že máš v ruce tři  krále."  promluvil opět černovlasý muž.

„ Myslím, že v tom nejde o matematiku., ale čistě jen o štěstí a umění blafovat." nenechal se odbýt a vyměnil si své dvě karty. „ Říkal jsem, každý to nazýváme jinak. Vlastně, proč jsi sem dnes přišel? Typuji, že o poker nešlo." promluvil a jeho zelené oči se zaleskly ve tmě.

Hnědovlasí chlapec položil jednu kartu do odhazovacího balíčku a poté si líznul novou. „ Před pár měsíci bylo v novinách, že se nová Zkouška rychle blíží. Téměř každý z elity už veřejně prohlásil, koho tam pošle. Jen ty patříš mezi tu hrstku, která nechá ostatní netrpělivě čekat." vysvětlil mu svůj důvod příchodu a hodil dva modré žetony před sebe.

„A ty jsi sem přišel, jen abys zjistil, koho nominuji?" podivil se a sázku dorovnal jedním černým žetonem a k tomu přidal ještě jeden navrch. „No to taky, spíš sem si říkal, že bych se za tebou mohl zastavit, musí to být nuda, trávit večery takhle sám v hlubokém lese na zámku. Navíc mě zajímalo, jestli máš nějaký plán. Viděl jsi, koho nominovala Annie?" zeptal se hnědovlasý chlapec a přihodil jeden černý žeton.

„Annie? Myslíš tu její gorilu? Tak ta mi starost nedělá. Měla by vědět, že fyzická síla není všechno. Jsou i důležitější věci než to." podotkl a v jeho hlase byla znát naštvanost. Otočil svých pět karet lícem nahoru. „Straight. Co máš ty?"

„Už zase jsi vyhrál? A to jsem si myslel, že tě se svými dvěma páry tentokrát porazím." uchechtl se a ukázal na dva své junáky a dvě desítky.„A co je důležitější než síla?" vrátil se opět k tématu a nervózně si skousl horní ret, na kterém měl piercing.

„Třeba inteligence, schopnost posoudit, kdy je dobré se do boje vrhnout a kdy se mu naopak vyhnout. Kromě toho ve většině případů je nejnebezpečnější ta psychická síla, magie. Důležitým faktorem je třeba i jaká arma si tě vybere. To všechno může rozhodnout o tvém životě. Annie si vybrala toho obra, protože Bohové války se specializují na fyzické vlastnosti . Vůbec nebrala v potaz, že tě nemusí zabít nepřítel ale i nepříznivé podmínky, například chlad, déšť, hlad." vysvětloval mu, zatímco míchal karty.

Poté každý dostal opět pět karet a hrála se další hra. „ Takže sis vybral někoho, kdo není fyzicky zdatný?" zeptal se hnědovlasý kluk a prohlédl si své karty, které doteď ležely na mahagonovém stole.

 „ Vybranou osobu již mám, ale chci jí dát jako obvykle možnost volby. Přeci jen, každý si svůj život řídí sám, ale věřím, že s touto nabídkou bude souhlasit." odpověděl a dál vražedně propaloval karty svýma zelenýma očima.

„ Takže zase vzkaz v hádance? I když ještě se nestal nikdo, že by ti na ně nikdo neodpověděl.Ty se na ty karty nepodíváš?" podivil se chlapec a znovu si prohrábnul své kaštanové vlasy. Natáhl se po balíčku a vyměnil si jednu katu. 

„ Věřím jim, tak jako té osobě, kterou jsem se rozhodl nominovat." stroze odpověděl a všechny své žetony přesunul doprostřed stolu. ,, All in." ozval se místností ledový hlas.

„ Vážně jsi si jistý? Ani jsi ty karty neviděl, ale vlastně co se ti stane bohatý jsi až moc." uchechtl se ten z piercingem a sázku dorovnal tím, že všechny své žetony přesunul doprostřed stolu též. „Tak koho jsi tedy jako účastníka Zkoušky vybral?" zeptal se vážným tónem a položil své karty lícem nahoru. „ Čistá postupka, uvidíme, s čím přijdeš ty."

S černovlasým chlapcem to však vůbec nepohnulo, stále si zachovával svůj poker face a otočil první kartu, pikového krále. „ Letos jsem se rozhodl trochu zariskovat a zvolil jsem dívku. Dívku, která svým nadáním předčí mnohé." podotkl a otočil další kartu, pikovou desítku.

„Vážně dívku? To se ti moc nepodobá." netrpělivě se vyptával hnědovlasý chlapec dál a usrknul si sklenky červeného vína, mezitím co jeho společník otočil další kartu, pikové eso.

„Věř mi, tato dívka není obyčejná jak se na první pohled zdá. Má v sobě skrytý talent a její magický potenciál je na hodně vysoké úrovni. Navíc si myslím že v krizových situacích umí zachovat klidnou hlavu a správně se rozhodnout a to málo kdo dokáže." řekl a položil na stůl předposlední karu, pikového kluka.

„Tak už mě dál nenapínej, kdo je ta ,, šťastná,, ? Stejně si myslím že vybrat chlapce by byla lepší volba."  zeptal se zvědavě chlapec s piercingem a nevěřícně koukal na karty před sebou.

Zelené smaragdy se mu zaleskly v očích a on se podíval na poslední kartu. Naklonil se přes stůl a z krku mu sklouzl stříbrný řetízek, na kterém byla římská sedmička, do které byl zamotaný černý had. „Je jedno jestli dívka, nebo kluk, hlavně když umí držet zbraň a vyhrát. " řekl téměř neslyšně a hodil na stůl poslední kartu, pikovou dámu.
„ Královská postupka."

,, Tato hra mě už nudí, proti tobě hrát je vážně snadné." prohlásil černovlasý kluk. Poté vstal z křesla a pomalu odcházel pryč.

„ A to jméno?" naposledy se zeptal a nervózně si skousl ret s piercingem, jeho společník však už byl dávno pryč. Rozhlédl se po místnosti, byl tu sám. Podíval se na karty ležící na stole, opravdu tam před ním ležela královská postupka a pak si toho všiml. Vypáleného textu na pikové dámě.

Stálo tam Lillyan Aldrin.