Nešťastný konec

První kapitola

Crrrrrrrrr...... Ráno!!! Ach jo... Vstala jsem a šla si umýt obličej. Máma na mě volala „Emo snídaně!!!" Povzdechla jsem si a pomalu scházela schody dolů. Čekala tam na mě míchaná vajíčka se slaninou. Byly opravdu vynikající. „Děkuji mami fakt vynikající." „No ještě aby si nadávala." „Tak pa jdu už do školy abych to stihla."

Vyšla jsem z domu. A u domu jsem potkala nějakého kluka. Neznala jsem ho. Byl asi stejný věk jako já tak že 17 možná 18. Šel za mnou a nakonec mě dohnal zastavil mě a zeptal se „Ahoj já jsem Tim, chodíš jsem do školy??" Úplně se mi rozbušilo srdce, protože byl takhle zblízka krásnej. „No... Ahoj já jsem Ema, jo a chodím sem." „Tak to asi budeme chodit do stejný třídy." Řekl nadšeně. Já se na něho usmála a šli jsme dál. Už jsme byli ve škole. Ukázala jsem mu šatny atd. Zazvonilo a běželi jsme na hodinu. Já sedím sama. Nemohla jsem čekat nic jiného než to že si sedne ke mě. O přestávce si začal se mnou povídat. „Pověz mi něco o sobě ráno jsme si toho moc neřekli. Prosííím." Dělal na mě smutný oči, nemohla jsem odolat. „Je mi 17. Mám ráda pizzu a miluju černou barvu." „No... Moc jsem se toho o tobě nedozvěděl." Pousmál se na mě a já zčervenala. „ A co ty? Ty si mi toho taky moc neřekl." Je mi 18. Mám rád psy a červenou barvu." Připadala jsem si trapně. Ale tak co, je to naše první pořádná diskuze. Když jsem přišla domů pořád jsem v hlavě viděla ty jeho krásný hnědý oči a hnědý vlasy. A si jsem zamilovaná. Řekla jsem si v hlavě.

(Tak nějak si je představte):-)

Z pohledu Tima:

Je nádherná jsem zní úplně odvařenej. Oooo bože opravdu nejkrásnější holka kterou znám. Tohle se mi motalo hlavou asi půl hodiny než přišla mamka z práce. Potom jsem ji musel pomoct doma s nádobím, uklízením atd. A u toho jsem na ni musel myslet. Blankytně modré oči a super zadek. Ou jé.
Nic lepšího jsem neviděl.

Z pohledu Emy:

Nemohla jsem skoro ani usnout. Myslím jenom na něho. Nakonec jsem usnula asi v jednu hodinu ráno. V stávala jsem v 9:00 byl víkend bohu dík, další školní den s ním bych nepřežila. Vůbec jsem si to volno neužila nějradši bych byla v jeho objetí. Pořád si představuji jako kdyby byl se mnou. Nemohla jsem zapomenout.

Uběhl víkend a zase škola byla jsem úplně natěšená že ho zase uvidím. Rychle jsem se nasnídala, rozloučila s mamkou a šla rychle do školy. Abych ho stihla. A konečně jsem ho viděla z dálky šla jsem mu na proti. Zajímalo by mě jestli na mě taky myslí. Pozdravili jsme se. A on mi pak vyprávěl co všechno o víkendu dělal a zažil. Zajímalo by mě jestli na mě myslel stejně jako já na něho. I když to bude blbost. Hah.

Z pohledu Tima:

Bože já jsem tak rád že jí vidím nemohl jsem na ni přestat myslet. Ona je tak hrozně přitažlivá ten její krásný smích. Je roztomila a krásná. Miluju jí. Určitě ona mě taky „pff” jsem dokonalý a pohledný. Hah.

Z pohledu Emy:

No každopádně jsme konečně došli do školy. Bylo to hrozně nudný. Po vyučování jsme šli spolu domu. A celou dobu jsme prokecali. Potom jsme se rozloučili bylo mi smutno že musím jít pryč od něho. Sice spolu nic nemáme, ale já k němu něco cítím. Potřebovala bych už nějakého kluka. Chtěla bych nějakou oporu neboli kdo by mě podržel. A cítím že on je ten pravý. Jenže se moc neznáme proto jsme jenom kamarádi.

Doufám že se vám ta kapitola líbila, můžete mi napsat nějaký komentář. Určitě bude pokračování. :-)