Jmenuji se Emily, je mi 17 a právě stojím ve svém starém, už prázdném pokoji a hlavou mi proudí všechny dobré i špatné vzpomínky. Jak mě se nechce do toho nového domu, ale jelikož mamce nabídli lépe placenou práci, tak musíme.A jestli se ptáte kde je můj táta?Tak ten nás opustil, když mi bylo 15, našel si milenku a bydlí s ní. Štve mě, že musím opustit mou nejlepší kamarádku Kim, která je pro mě jako druhá sestra, ale slíbila, že si budeme psát a navštěvovat se.
"Emily, už musíme jet" křičí na mě mamka
"Vždyť už jdu" zakřičím na ni taky
Naposled se ohlédnu, zavřu dveře a jdu dolů, kde už čeká mamka s mladší sestřičkou Kate, která má v ručičce plyšáka, který se údajně jmenuje Bob a nehne se bez něj ani na krok.Vezmu Kate na ruky a jdeme k autu.Posadím ji do sedačky a jdu si sednout za ní dozadu.
Vyjíždíme a já si dávám do uší sluchátka aby ta cesta rychleji utekla.Kouknu na Kate a ta už spokojeně spinká a je tak rozmilá, musím se nad ní usmát.Asi po hodině jízdy vidím ceduli "Welcome in Ontario".
Za chvíli mamka parkuje u krásného, velkého domku. Musím říct že je o dost větší než náš starý.Probudím Kate a jdeme se kouknout dovnitř, když vejdeme uvidím krásný obývák a velkou kuchyň, se sestřičkou jdeme najít naše pokojíky.Kate má růžový, útulný pokojík s poníky a jednorožci.Když najdu ten svůj tak se zmůžu jen na tiché "WOW". Můj pokojík byl prostě úžasný, béžové zdi s bílým nábytkem a velkou postelí, prostě super.
Donesu si do pokoje všechny krabice a začnu pomalu vybalovat, když už mám všechno vybalený tak jdu na notebook a projedu všechny sociální sítě, chvilku si píšu s Kim. Odložím notebook a jdu si chvilku číst mou oblíbenou knihu "Pýcha a předsudek".
"Večeře!" volá mamka
Zavřu knížku a jdu pro Kate, která si v pokojíku hraje s panenkami a společně jdeme dolů. Na večeři máme kuřecí Kung Pao. Když pojíme jdu umýt aspoň nádobí, aby mamka neřekla, že nic nedělám. Když to mám hotové jdu nahoru, zalezu si do koupelny a jdu do sprchy.Jakmile vylezu, obleču si kalhotky a dlouhé triko na spaní, odlíčím se, vyčistím si zuby a jdu si lehnout.Vezmu si opět knížku a čtu.Když už je kolem půl 11 tak knížku odložím a lehnu si. Ještě že je zítra neděle říkám si v duchu. Ještě chvíli přemýšlím nad vším možným a pomalu u toho usnu.
