Stála jsem mezi hromadami suti a v ruce držela kytaru. "C... co se vlastně stalo?" Zeptala jsem se cizince stojícího proti mě.
"E H G D A E." Odpověděl zcela vážně.
"Struny na mojí kytaře? Co s tím mají společného?" Byla jsem zmatená.
"Víc, než si myslíš. Víš, jak se pořadí strun učí malý děti?"
Zavrtěla jsem hlavou.
"Je k tomu taková roztomilá větička."
Se zájmem jsem ho poslouchala.
"Emil Hodil Granát Do Atomové Elektrárny." Řekl, ještě chvíli se tvářil vážně a pak se začal smát nepříjemným, nepřirozeným smíchem.
YOU ARE READING
Útržky příběhů
RandomNevím, jestli to víte nebo ne, ale já jsem neuvěřitelně líný člověk. Občas mě napadne kousek příběhu, ale já jsem prostě moc líná ho celý vymyslet. Tady tedy uvidíte jen tyto krátké útržky, a kdyby vás některý zaujal, napište to do komentáře a já vá...
