Another world (CZ)

1*

,,Jsem doma.. komu to vlastně říkám?" Povzdechla si Reina a odhodila nákup na kuchyňskou linku. Porozhlédla se po svém liduprázdném domově a znovu si povzdechla. Jsou to už dva roky, kdy její rodiče zemřeli při autohavárii a Reina se navždy uzamkla před kontaktem s lidmi.

,,Ahoj mami a tati.." Zašeptala směrem k fotografii rudovlasé ženy a hnědovlasého muže, jejíž rám zahaloval černý šál. Reina si otřela slzy hřbetem ruky a se zavřenýma očima se hluboce nadechla a pomalu vydechla. Ještě jednou pohlédla na fotografii a poté odešla do svého pokoje. Její pokoj, vymalovaný mentolovou barvou, ozařoval malý proužek světla prosvítající přes zatažené žaluzie. Po delším váhání Reinaroztáhla žaluzie a otevřela okno dokořán. Rukama si podepřela hlavu a pohlédla na modrou oblohu. Chvíli takto jen stála, než si vzpomněla, co je za den.

,,Dnes jsme každý rok navštěvovali tu svatyni, že?" Zašeptala a pohlédla na další fotografii na níž mezi tou ženou a mužem stála třináctiletá černovláska a za jejich zády se vyjímala svatyně velikosti kaple. Reina se rychle převlékla do džín, poté se ještě naposledy podívala na fotografii a odešla z domu na klidnou ulici. K svatyni Reina nešla moc dlouho, nachází se totiž hned na kopci na konci její ulice. Jako vždy hned po příchodu k svatyni si to namířila k studni a hodila dovnitř jeden yen (yen = japonská měna). Ještě chvíli bezmyšlenkovitě koukala do studny a poté se otočila k odchodu. Než ale udělala aspoň jeden krok, z blízkého lesíka se vynořil kluk křičíc:

,,Ten míč chytím!" a couvajíc pozpátku narazil do Reiny, načež oba spadli do studny.