Další Potter [UKONČENO]

Kapitola 4. Noční můra

   ČTĚTE DO KONCE.               "Bum," slyším za sebou, převalím se na druhý bok. Na místě, kde byly ještě před chvílí dveře je Scorpius a Beatrice. Na postelích nejsou ostatní, jak to? Beatrice na mně namíří hůlkou.
"Sectum sempra."
Rychle se svalím za postel, červené paprsky mně minou. Jen rychle vykouknu z poza postele, Malfoy vytahuje hůlku a jde ke mně. Otevřu kufr s popadnu meč, těžko s ním porazím dva kouzelníky, vždyť s ním ani neumím zacházet, bojím se, ale panika je v takové situaci nepřípustná. Stoupnu si a poodstoupím dva kroky dozadu, levou nohou nakročím vpřed a meč držím oběma rukama, rukojeť mám u levého boku a špička meče tvoří s mým pravým ramenem půl metru dlouhou úsečku. Scorpius namíří hůlkou k zemi a vysloví zaklínadlo.
"Serpen Sortia."
Had, vyčaroval hada. Čekám s mečem v rukou, had se přikrčí a skočí na mně, švihnu mečem šikmo doleva dolů k zemi a hadovi useknu hlavu. Meč uchopím a rovně bodnu Scorpiuse do srdce, začíná blednout v obličeji, upustí hůlku a na místě bodnutí se mu vpíjí krev do hábitu, padá na záda. Když dopadne jeho tělo, ten meč z něj vytáhnu a uchopím ho do rukou. Beatrice vytáhne hůlku a namíří s ní na zem. Vysloví zaklínadlo.: "Avis," na zemi se objeví černí práci, jen tak tam jsou.
"Opugno," doplní Beatrice útok a ukáže na mně hůlkou. Ptáci vzletí a zaútočí, na obranu seknu mečem do vzduchu, moc je to ale nezastaví a opět zaůtočí. Ucítím klovnutí do zad, do ucha, do obličeje, tohohle odeženu rukou a zakriju si obličej dlaněmi. Bolí mně úplně všechno. Spadnu na kolena, potom na zem, na několika místech mi teče krev...

Uslyším malou ránu, jako kdybych spadl na zem, to je divné. Jsem na zemi vedle postele a okolo mně v dalších postelích spí všichni ostatní a dveře jsou celé. Sen, byl to jenom sen, pane bože.

Já vím, asi nejkratší kapitola, nicméně doufám že se vám také líbila.