Myslím, že tě miluju...

„Myslím, že tě miluju."

Izaya si posunul své černé brýle blíž k temeni nosu. „Oh?"

„Zamiloval jsem se do tebe." řekl Shizuo potichu, jeho krk byl vyschlý a rudl v obličeji.

,,Já...posral jsem to."

„...To není moc pěkně řečeno."

„Cítím se jako bych bez tebe nemohl dýchat," řekl poté co polkl a odvrátil od Izayi oči.

„...Nemůžu bez tebe žít. Já nemůžu..."

Zaváhal a zvedl ruku aby si mohl odhrnout neposedné vlasy z očí. Na chvíli si skousl ret. Izaya nic neříkal; jen na Shizua hleděl s podepřenou hlavou.

„Jsi pro mě všechno." řekl konečně Shizuo a podíval se mu do očí. „Jsi sráč. Jsi kretén, chováš se jak dítě, jsi egoista, nedivil bych se kdybys byl nevyspělej. Ale jsi loajální. A... přesto že se na spoustě věcí neshodneme... když jsem s tebou cítím se jako lepší člověk. Dokážu na věci koukat z lepšího pohledu. Cítím se... statečnější. Ty mě děláš statečnějším."

Podíval se mu znovu do očí a tentokráte se usmál.

„... Jo. Děláš mě statečnějším. Už když jsme byli děti, chtěl jsem chránit lidi na kterých mi záleží. Ale... moc rychle se naštvu. A začnu být násilnickej. Byl jsem ve špatný skupině a když jsme se potkali na střední... to byl můj poslední bod. Chodil jsem za školu, ikdyž jsem věděl že tím ubližuju rodině. Ale ty jsi to se mnou nikdy nevzdal. Ty... nosil si mi obědy. A ošetřil si mě vždycky, když jsem nechtěl jít k Shinrovi. Pomohl si mi s chybějícím učení, který jsem zameškal... vystudoval jsem jen díky tobě... Zachránil si mi život, Izayo."

„Naučil si mě jak být víc trpělivý... že laskavost není slabost. Naučil si mě jak překonat strach. Byl jsi to ty... co to se mnou nikdy nevzdal. I když jsem na tebe řval... a dělal jsem dementní věci. Vždycky si byl v klidu a, kurva, já nevim jak si to dělal... byl jsi jak nějakej superhrdina, s výjimkou toho že nejsi. Byl by si "padouch". Určitě "padouch"."

„... Ale miluju tě."

Uklidnil se a zavřel oči, pohnul hlavou dopředu a narazil na tu Izayovu.

„Víc než cokoli jinýho tě miluju."

Na pár chvil bylo ticho. Izaya měl jemně přivřené oči, usmíval se a podíval se na Shizua. Cítil jeho teplo a vzal Shizuovu ruku do své. „Shizu-chan, ano, já to všechno vím. Proto jsme se taky vzali. Teď už si lehni, stále máš horečku."

Izaya mu pomohl si lehnout, přikryl ho peřinou, opřel se o čelo postele a znovu se začetl. Ucítil Shizuovu ruku kolem jeho pasu a usmál se, chytl knihu do jedné ruky a zabořil svoje prsty do Shizuových vlasů.

„Shizu-chan, jsi tak výstřední..."

Jak už jsem řekla v popisu,nejedná se o originál (http://shizuos.tumblr.com/post/144986587058  -originál zde) 

Jen amatérský překlad,kdyby jste našli nějakou tu chybičku můžete mi to napsat xD 

Díky,

         Vážka