Jsi vážně frajer, Pottere.

//Jak už jsem řekla, příběhů o Pobertech jsou spousty, ale já jsem ho ještě nenapsala, tak jsem tady s ním. Je to sice jen první část, ale doufám, že se vám bude líbit.:) N.❤️

"Lily, opravdu by ses s nimi neměla bavit, vždyť na Tebe mají jen špatný vliv..Zvlášť ten Potter, arogantní, porušuje pravidla a kvůli němu ztrácí tvoje kolej body, pro které jsi těžce dřela.."
"Severusi.." položila jsem si hlavu do dlaní. "Opakuji ti, že je to můj život a nejsem hloupá, navíc mám vlastní hlavu a nikdo mě nedonutí dělat něco, co nechci, to znamená že ani oni, ale ani ty.."
"Ale Lily, víš co je ten Remus zač.."
"Ano Severusi, vím a co má být? On za to nemůže a podle mého mínění je nejrozumější z celé party Pobertů.." V ten moment jsem se zarazila a přikryla si ústa rukou. To jsem nejspíš mohla vynechat.
"Tak Pobertové.. Lily ty pro oči nevidíš.."
"Ne Severusi, ty jen nechceš pochopit, že se můžu bavit i s jinými lidmi, než jsi ty.."Celou dobu jsme šeptali, ale tentokrát jsem zvýšila hlas. V ten moment jako na zavolanou se do knihovny vřítili Pobertové s povolenými kravatami a já si skousla ret. Musela jsem uznat, že Jamesovi jeho famfrpálová mikina s jeho jménem slušela. K tomu rozcuchané černé vlasy a pokřivené brýle.
"Hej Evansová.." Zavolal a opřel se o poličku s knihami.
"Pššt." Naznačila jsem prstem na našpulených rtech. Ještě dostaneme všichni školní trest za to, že křičíme v knihovně a McGonagallová rozhodně nebude nadšená. Ale usmála jsem se. James mávl rukou.
"Jdeš s námi?"
"A kam?" Zeptala jsem se zvědava a musela jsem se napomínat, abych nenadskočila na židli.James na mě mrkl.
"Jdeš, nebo zůstáváš?" Natáhl ke mě ruku. Obrátila jsem se na Severuse. Sofiina volba? Nakonec jsem vstala a rychle si sbalila sešity a kalamář do hnědé tašky. Severus mě chytil za zápěstí.
"Lily prosím neděj to, je to pro tvoje dobro.." Podívala jsem na Severuse a bylo mi opravdu líto, co chci udělat..
"Severusi, promiň.." Vyškubla jsem mu ruku, knihy vrátila zpět do polic a přijala jeho ruku. Uvolněně mě vzal okolo ramen a usmál se.
"Kam jdeme?" Vyptávala jsem se.
"To je tajemství. Máme překvapení." Usmála jsem se.
"Jamesi tvoje holka je nějaká netrpělivá." Zavolal Sirius, který běžel ve předu před námi spolu s Remusem a na paty se jim lepil malý Peter.
"Sklapni Tichošlápku." Zavolal James a zasmál se. Usmála jsem se, ale chtěla jsem podotknout, že já rozhodně nejsem Jamesova holka. Nejsem ničí majetek. "Jako malé děti." Musela jsem se zasmát. "Co je?"
"Vždyť k nim patříš." Zatahal mě za vlasy.
"Hele Evansová.." Zasmál se. "Jsi vážně malá a drzá." Usmála jsem se a zavrtěla hlavou. Začal si pohrávat s pramenem mých vlasů. Došli jsme až k vrbě mlátičce. Trochu jsem sebou cukla. "Copak, copak, snad se nebojíš.." Zasmál se James a luskl prsty. "Remusi.."
"Nebojím se, ale není to nejlepší nápad, je to přece vrba.." Remus se proplížil k vrbě a dotkl se uzlu. Vrba se zastavila.
"Rychle hrdličky." Zavolala za námi Sirius a mizel ve skrýši.
"Věříš mi?" Nabídl mi James ruku. Přijala jsem.
"Ani slovo." Společně jsme se rozběhli ke skrýši, kterou jsme se proplížili, až jsme se ocitli až v nějaké místnosti. "My jsme.."
"V Chroptící Chýši. Správně." Uvědomila jsem si, že Jamese pořád držím za ruku. Okamžitě jsem ho pustila.
"Ale vždyť je to.."
"Nejstrašidelnější dům ve Velké Británii." Dodal Remus a zasmál se. "Obávám se, že to bude tak trochu moje vina naše malá, sladká Lily."
"Remusi.." Zasmál se James a přitáhl si mě k sobě. Pak si odkašlal a obrátil se na Petera."Červíčku, začni."
"Ale proč vždycky já.."
"Nekňourej a začni jsem řekl, nebo se můžeš jít bavit za Sralbusem, Lily tě seznámí, viď Evansová?"
"Jamesi..nebuď hrubý." Odtáhla jsem se od něj, ale on mě nechtěl pustit. Byla jsem zvědavá, co se bude dít, a tak jsem se rozhodla to dál nerozebírat. Peter se zamračil. Byl vždycky někdo, kdo se do party Pobertů dostal náhodou a byl vždy tak nějak na hraně. Když najednou zmizel a na podlaze se zhroutilo jen jeho oblečení. Zamrkala jsem. Buď se mi to zdálo a nebo se jeho obličej proměnil v krysí? Nejspíš nezdálo, protože přede mnou začala panáčkovat malá krysa. "Páni to je, jak jste to...?"
"Dost předvádění." Mávl rukou James. "Tichošlápku." Sirius se zasmál a uklonil se.
"Bude mi potěšením." A místo Siriuse přede mnou stál velký černý pes. Byl ale roztomilý. Sehnula jsem se k němu a začala ho hladit Mazlil se.
"Opatrně lásko, má blechy." Odtáhl mě James a pak ode mě odstoupil. "Voilá." Zasmál se a v ten moment přede mnou stál obrovský jelen dvanácterák. Remus zatleskal a přešel ke mě. Obdivně jsem natahovala dlaň k obrovskému jelenovi, který se jen tak tak vešel do místnosti. Olízl mi tvář. Zasmála jsem se.
"Udělali to kvůli mě." Usmál se Remus a pohladil Tichošlápka. "Jsou to opravdoví přátelé a Lily... James.." Jelen dupl kopytem o zem. "No, jsi chytrá holka." Usmál se. "Zvěromágové, jako McGonagallová. Proto má Sirius přezdívku Tichošlápek, James Dvannácterák, já jsem Náměsíčník a ty víš proč a Peter je prostě.. Červíček." Usmál se. Mezitím se k nám připojil Peter, Sirius a nakonec i James, který měl opět vzal laxně kolem ramen.
"No Evansová, co ty na to?" Usmála jsem se na něj.
"Jsi vážně frajer Pottere."