Drahý Tome, 21.červenec 2021
dnešní den pro mě zmamená ukrutnou bolest. Už je to rok,co si nás opustil. Rok,který byl pro mě kritický. Je to jako včera. Cítím se čím dál tím hůř. Lidé říkají,že to časem přejde. Jenže to už říkají dlouhou dobu.Neexistuje den,kdybych na tebe nemyslela. Nejspíš bych měla začít něco dělat. Nějakou dobu jsem neviděla sluneční svit. Tolik mi chybí. Ještě že mi nadále pomáhá paní Watkinsová. Je to náramná stará paní. Jsem ji vděčná. Ale nemám sílu vyjít ani na práh našeho domu. Vše mi tě tady připomíná. Náš společný gauč,na kterém zrovna píši,kočička Jule,kaktus,který jsem dostala na našem prvním rande,naše postel,ve které jsme zplodili naši úžasnou Marlee. Mimochodem má se skvěle. Rostou ji první zoubky,takže to prožíváme společně. Je ti tolik podobná. Je to jediná bytost,která mi tě nahrazuje. Miluju ji strašně moc. A stejně tak tebe Tome. Pro
dnešek se musíme rozloučit. Marlee se probudila a pláče. Miluji tě.
Navždy mé,navždy tvé,navždy naše. 🌸
YOU ARE READING
Dear Tom. (CZ)
RomanceLaura píše dopisy. Neustále. Píše je Tomovi. Je rok mrtvý. Vzpomíná na ty chvíle prožité právě s touto osobou,kterou nadevše milovala/miluje. Zlomilo ji to srdce. Trápí se.
