Příprava

487 29 4
                                        

Za týden jedu na tábor. Netěším se tam. Pořád si pokládám otázky: Najdu si tam kamarády? Co když nebudou mít rádi? Najdu si tam nějakého kluka? Co když se hned první den strapním?
Neumím si na otázky odpovědět. Mamka přijde do pokoje a sedne si na mojí postel.

,,Taro?"
,,Ano?"
,,Těšíš se vůbec na ten tábor?"
,,Já ani nevím mám divné pocity že jsi tam nenajdu kamarády."
,,To bude dobrý, jo a ještě jsem ti neřekla jednu informaci k táboru."
,,Jakou?" vyděsím se.
,,Je to umělecký tábor, já s tatínkem víme jak ráda zpíváš a tancuješ a proto jsme tě na to přihlásily."
Oči jse mi rozzářily,objala jsem mamku a pošeptala jsem jí do ucha,,Děkuju moc, ale stejně se bojím." mám slzy v očích. Mamka mě ještě víc stiskne a řekne,,Neboj se zlato, sice tam budeš celé prázdniny ale vím že to zvládneš." s těmito slovy mě pustila a odešla z mého pokoje.

Hned jak odešla volala jsem mýmu nejlepšímu kamarádovi Lukášovi. Dohodly jsme se že za hodinu se sejdeme a půjdeme se projít. Ta procházka uběhla rychle. Naposledy jsme se objaly a řekly si že se uvidíme příští rok. Večer jsem se koukala na horor protože nic jiného nedávali ten horor se jmenoval Tábor Hrůzy. Bylo to o jedné dívce která jela na tábor první týden byl v pohodě do tý doby než se někdo ztratil a od ty doby tam starší a ztratily se děti. Nemohla jsem se na to už koukat tak jsem vypla televizi a zapla si mobil a koukala na YouTube. Je asi deset večer jsem se šla připravit na tábor všechny věci kosmetiku a tak.

Dofám že se vám líbila první kapitola a moje knížka:)

TáborWhere stories live. Discover now