Přátelé nadosmrti

1

Ahoj jsem May. Je mi 14. Mám ráda přírodu a zvířata. Mám Tátu který se jen zajímá o nové mámy a stěhování, jo zapomněla jsem když mi byli čtyři zemřela mi máma, její poslední slova byla: ať naslouchám svému srdci. Vrátíme se do přítomnosti, zrovna jsme jedli večeři když mi táta řekl že se budeme zase stěhovat, odešla jsem do svého pokoje.

Brečela jsem, za chvíli táta zaklepal na dveře došel do pokoje, řekl že to tady nemá lehké vyhodili ho z práce a nemá moc peněz, proto se přestěhujeme k jedné paní která má peníze. Zeptala jsem se jestli je hodná, táta mi dal facku, protože se s tak milou dámou která ti dovolí bydlet v jejím domě neuráží.

Na druhý den jsem se mněla sbalit protože už zítra máme odlétat do Californie. Nechtěla jsem se balit, protože kdo by se chtěl stěhovat asi šestkrát. No, než jsem se stihla sbalit tak byl večer, nemohla jsem spát, pořád jsem myslela na tu facku. Uběhla chvíle a táta mě šel vzbudit, protože musíme už odjet na letiště. Dojeli jsme na letiště pak jsme čekali asi tři hodiny než jsme mohli nastoupit do letadla, v letadle se mi dělalo hrozně špatně. Ale letěli jsme v pořádku.

Pak jsme jeli v limuzíně k bílému domu. Byl krásný: měl zlatou střechu a bílé dveře. Pak z domu vylezla ta čarodějnice, byla to moje nepravá matka nebo spíš macecha, nechci být tak zlá ale má dlouhé nehty tmavě červenou nalakované, černočerné vlasy, HRŮZA. Bála jsem se jí.

Ale ta dobrá zpráva byla že mám poprvé vlastní pokoj. Ráno jsem se vzbudila jako v pohádce a zdálo se mi o krásném princi, byla to nádhera. Došla jsem do kuchyně na snídani měli tam takové bílé tácky, dala jsem si cereálie s mlékem, šla jsem a najednou BUM, jídlo se rozpláclo na šaty macechy. Začala jsem se hlasitě smát,macecha celým rozčílením odešla do své ložnice. Vrátila se asi tak za hodinu, a ukazovala mi na tabletu nějaký jezdecký internát
A říkala že se nám na co těšit, že uvidím.