Dopis

56 2 0
                                    

Nikdy nezapomenu na to jak jsem tě poprvé viděla.Ty tvoje ledové oči, tvůj úsměv,který mi dává naději žít.Vždy mi přišlo směšné jak jsem na tebe zírala,a ty jsi se poté na mne podíval a já rychle uhnula pohledem.Vždy budeš mít v mém srdci místo.Už jen čekám na ted den,kdy se naše cesty rozdělí a já budu celou noc brečet,že jsem byla příliš slabá na to ti říct pravdu.Bojím se tvé pravdy.Počítám dny to toho dne,kdy se usměju ty přijdeš ke mně,obejmeš mne a řekneš mi:"Užij si střední,hodně štěstí"a já budu zadržovat slzy,aby jsi neviděl,jak moc mě to bolí,že tě už neuvidím.

Můj vzkaz pro lidi,kteří mají šanci,aby se někomu vyznali.Ano máte strach, bojíte,se,ale co když on/ona přijme vaše city.Budete se cítit úžasně.Za lásku musíte bojovat,do posledního dechu,pokud vám na té osobě záleží.Jestli on/ona vaše city nepřijme,nesmutněte ,protože je tu pro vás kamarádi,kteří se budou snažit vás povzbudit do nového dne a rodina,která vás miluje.Vždy tady pro vás někdo bude.I já tady jsem pro vás.

DopisKde žijí příběhy. Začni objevovat