Fall in love (CZ)

Kiki jde na rande?

   ,,On mi napsal! On mi napsal!" vykřikla kolem 7:00 ráno Kiki a samozřejmě mě probudila. Kiki je moje nejlepší kamarádka, ale já jí beru spíš jako sestru. Má dlouhé blond vlasy a jasně modré oči. Měří kolem 170 cm, má tak akorát postavu a věkově je jen o dva měsíce mladší než já. Teď bych se vám teda měla popsat i já. Jmenuji se Andrea, ale nikdo mi neřekne jinak než Andy. Je mi šestnáct, takže teď už vlastně znáte i věk Kiki. Mám tmavě hnědé dlouhé vlasy, zelené oči a jsem ještě asi o 5 cm větší než Kiki. Postavu máme tak nějak stejnou, ani tlustá, ani hubená. Nerada o sobě říkám, že mám dobrou postavu. Nechci, aby to vyznělo, že jsem sobecká, ale přiznávám, že úplně špatnou postavu nemám. Kiki je už dlouho zamilovaná do spolužáka ze školy, který si jí dlouhou dobu nevšímal, protože netušil, jaké city k němu ona chová, ale teď, když mu to začala dávat mnohem více najevo, si jí i on začal mnohem víc všímat.
  ,,Cože?" řekla jsem polohlasem, protože byla sobota ráno a já chtěla ještě spát. ,,Napsal mi! Koukej!" křičela Kiki. ,,Nekřič tolik." usmála jsem se rozespale. ,,Koukej!" řekla o něco tišeji a před oči mi dala rozsvícený mobil. ,,Dej to pryč nebo aspoň zmírni jas." ,,Tak já ti to přečtu." řekla a já jenom kývla hlavou. ,,Ahoj a usměvavej smajlík." řekla a já čekala, co bude číst dál. Když mlčela, posadila jsem se a koukla na ní. ,,To je všechno?" řekla jsem. ,,No..Jo, je." řekla trochu koktavě. Chvilku jsme obě mlčeli, až si Kiki na posteli lehla se slovy ,,Achjo..To fakt asi nic neznamená, co?" ,,Já nevim, tak dřív ti ani nepsal, tak teď ti aspoň píše." ,,Ale třeba mě bere jako kamarádku a miluje někoho jinýho." řekla a do očí se jí hrnuly slzy. ,,Neplač, dopadne to dobře. Pozvi ho ven!" ,,Ale na to já nemám, vždyť to víš." ,,Tak mu odepiš normálně ahoj a třeba to nějak dopadne.." řekla jsem a ona kývla. Vzala do ruky mobil a odepsala "Ahoj :)". Se zaslzenýma očima zprávu odeslala a on si ji okamžitě zobrazil. ,,To není možný.." řekla překvapeně s úsměvem na rtech. ,,Hele, píše!" řekla jsem a obě jsme čekaly, co odepíše. "Co dnes děláš? :)" přečetly jsme si zprávu v duchu a Kiki začala odepisovat: "Zatím nic v plánu nemám, proč? :)" a on "To je dobře. Nechceš se jít projít třeba do parku a pak si dát někde zmrzlinu? Nebo co budeš chtít.:)" ,,Tohle je vtip, že jo? Že je to jenom sen?" řekla vyděšeně Kiki s obrovským úsměvem na rtech. ,,Upřímně já tomu taky nevěřím, ale to skvělý!" řekla jsem. ,,Nevadí když půjdu s ním? Já vím, že jsme chtěli jít nakupovat-" ,,Blázníš? Samozřejmě běž s ním, o mě se nestarej." usmála jsem se. ,,Díky." řekla a začala mu odepisovat. "Ráda půjdu.:)" "Uff, to se mi ulevilo. :D Tak v 11:00 před hlavním vchodem do parku? :)" "Dobře. :)" "Těším se, pa :*" "Ahoj. :)" ,,Já tomu nemůžu uvěřit!" řekla Kiki s obrovským úsměvem. ,,Kolik je hodin? Bože! Vždyť už je 7:30, to nestihnu!" ,,Kiki, vždyť park je pět minut odsud, stíháš." zasmála jsem se. ,,Ale musím se připravit!" ,,Klid." smála jsem se. ,,Ty nevíš jaký to je, když nikoho nemiluješ." řekla Kiki s úsměvem. ,,Helee.." zasmála jsem se ,,já za to nemůžu.". Vstali jsme z postele, Kiki si běžela umít vlasy a já šla udělat čaj. Když jsem se vrátila do mého pokoje (přespáváme často buď u jedné nebo u druhé), Kiki už ve skříni hledala, co si vezme na sebe - oblečení si půjčujeme. ,,Jak je venku?" zeptala se. ,,Už teď je tam 15 stupňů, takže odpoledne bude ještě větší teplo." řekla jsem a šla si do koupelny vyčistit zuby a opláchnout obličej. ,,Andy! Pojď sem, prosím!" křičela Kiki. ,,Co se děje?" běžela jsem do pokoje. ,,Poraď mi, co bude nejlepší?" řekla a začala mi ukazovat několik kousků oblečení. ,,Ježiš, já myslela, že se něco stalo." ulevilo se mi. ,,Tak ukaž." řekla jsem a začala jí pomáhat s výběrem oblečení. Po dlouhém vybírání jsme nakonec vybraly bílé tílko, světle modré krátké kraťasy, silonky, kdyby se ochladilo a béžový květinový přehoz. ,,Bude se mu to líbit?" strachovala se Kiki. ,,Určitě, sluší ti to." usmála jsem se. ,,Co s vlasama?" ,,Nech si je rozpuštěný, to ti sluší nejvíc." ,,Myslíš?" ,,Jo." usmála jsem se. ,,Kolik je hodin?" strachovala se Kiki. ,,9:30" ,,Co? Už jenom hodinu a půl?!" ,,Klid, běž se namalovat.",,Ale já nevim jak. Teda ne, že bych to neuměla, ale nevim jak se mám namalovat, chápeš!" zasmála se. ,,Ty jsi šílená. Pomůžu ti." zasmála jsem se. Sedly jsme si ke stolku, kde mám všechnu kosmetiku a začaly jsme. Make-up, korektor a pudr, to byla samozřejmost, ale zase jsme toho nepoužily moc, protože Kiki má celkem dobrou pleť. Na oči si nanesla jemně zlatý stín, linky a řasenku a na rty použila jemně růžovou rtěnku. ,,Nebude mu to připadat moc divný?" zeptala se, když už byla připravená. ,,Určitě ne." usmála jsem se. ,,Je 10:15, v 50 vyrazím." ,,Dobře, tak já se taky rychle oblěču, namaluju a někam půjdu." ,,Nevadí ti to?" ,,Vůbec." usmála jsem se a běžela jsem se oblíknout. Vzala jsem si bílý džíny, šedivé polodlouhé tričko, které mi padá z jednoho ramena, vlasy jsem si zčesala do drdolu a rychle jsem se namalovala. Make-up, řasenka, linky a jemná rtěnka. ,,Jdeme?" řekla nervózně Kiki. ,,Nemáš žvejku? Ať mi nesmrdí z pusy." řekla a já jí podala žvejkačku. Popadla jsem batoh, sluneční brejle, obuly jsme se a vyrazily jsme. Zamířily jsme k parku. Zastavily jsme asi 20 metrů před jejich domluveným místem schůzky. ,,On už tam stojí!" šeptla Kiki a měla pravdu. Vysoký kluk se světlými vlasy a širokým úsměvem začal mávat na Kiki. ,,Já za ním nejdu." zpanikařila. ,,Neboj se, koukej jak se na tebe usmívá." řekla jsem a Kiki se na něj podívala. Lukáš, tak se jmenuje, tam stál a zrovna si rukou prohrnoval vlasy. ,,Bože můj." otočila se zpátky na mě. ,,Co když budu akorát trapná a-" ,,Buď taková, jaká jsi normálně se mnou a bude to ok." usmála jsem se. ,,Tak běž." řekla jsem, objala jí, ona se otočila a šla k němu. Když se k němu blížila, usmíval se a když přišla až k němu, objal jí a zamířili spolu do parku. Já jsem se jen pousmála, nasadila jsem si sluchátka a zamířila směrem k nákupnímu centru.