Kdysi dávno před tím, než se na zemi objevil první pár nohou byla jedna vůně. Byla jiná než všechny ostatní, byla vyjímečná. Ostatní vůně se o ní nezajímaly, "Je zbytečná," říkávaly o ní. "K čemu je na světě, když tady ještě nejsou lidé?" říkávala vůně deště. "Máš pravdu, je k ničemu." odpovídala vůně trávy. Ta vůně, která se ostatním zdála zbytečná byla smutná. Byla smutná z toho, že na světě není nikdo, kdo by ji mohl cítit. Na světě byla spousta trávy, hlíny, květin a také často pršelo. Tyhle vůně někam patřily tak proč ona ne? K čemu je vůbec na světě?
Jednoho dne, kdy všechno vonělo sluncem a květinami se Bůh rozhodl, že navštíví Zemi. Snesl se dolů z nebes, zhluboka se nadechl a nasál všechny vůně, "Krásná krajina plná vůní," s potěšením vydechl, "ale něco tady tomu chybí." rozhlédl se kolem po všech vůních, "myslím, že už je čas. Je čas vytvořit člověka." Mezi vůněmi to zašumělo, "Lidi?" ozvala se vůně vod, "Ale, jak?" Bůh se pousmál, "Všechny vás budu potřebovat. Ale nejvíc tu, která až do teď potřebná nebyla. Protože bez ní, by člověk nebyl." Bezejmená vůně vystoupila z řady a políbila Boha.
____________________________________
Co myslíte? O jakou vůni se jednalo?:)
