Normanův ztracený život

kapitola 1.

Norman byl celkem normální kluk, bydlel v normální vesnici a chodil do normální školy. Jeho rodina však ani trochu normální nebyla. Rodiče byli ti nejprotivnější, nejhnusnější, nejžabákovitější na světě. Nejraději se v televizi přes týden koukali na pořad, ve kterém tančí hvězdy. A každý pátek se na to jezdili koukat naživo. Normana vždycky nechali přes noc u jeho šílené babičky Dotty. Nebyla to klasická babička která peče koláče a čte svým vnoučatům pohádku. Pořád vařila brokolicové věci které Norman úplně nenáviděl. Dělala například brokolicový koláč, brokolicový nákyp nebo brokolicovou polévku. Strašně smrděla po brokolici .Nejraději četla detektivky. Měla jich v tom jejím miniaturním domečku stovky, možná tisíce. válely se po policích, po židlích, po parapetech, no prostě všude možně. Ale teď už k příběhu. Byl pátek a rodiče se jako každý týden chystali na Tanec s hvězdami. Normana se jako obvykle chystali dát k babičce Dotty. Norman protestoval ale jeho rodiče mu řekli, že teda může jet s nimi. Norman řekl: "To bych radši sněd suchý z nosu něž abych s vámi musel jet na to příšerné tancování." A tak musel jet k babičce. Dotty už na něj čekala před svou chaloupkou." Ahoj Normíku, to jsem ráda že jsi přijel. Dáme si tvou oblíbenou brokolicovou polévku a pak si zahrajeme tvůj oblíbený scrabble." Norman nesnášel kdy mu babička říkala Normíku . A ještě víc nesnášel scrabble. Byla to ta nejhorší hra v celém vesmíru, celé galaxii, v celé oběžné dráze. " Ahoj babi" pozdravil Norman jako by se nechumelilo. Seděli spolu v kuchyni a oba jedli tu strašnou brokolicovou břečku. " Hmm, je moc dobrá babi, jako obvykle" řekl Norman ale ve skutečnosti se mu zvedal žaludek. " Tak já ti ještě přidám Normíku" řekla a vylila mu do talíře celý hrnec. Norman byl v  koncích a tak, když se babička nedívala, vylil celý obsah talíře k jedné poloumírající květině. Tohle ji určitě dorazí. " Babi děkuji, byla výtečná".  " Dobře Normíku, je půl osmé, dáme si partičku scrabble a potom půjdeš šupky dupky do hajan". Protestování typu "Ale babi, vždyť je mi třináct " na ní nezabíraly. Doma, i když byl školní den, chodil Norman spát nejdřív o půl desáté. Jeho hrozným rodičům to bylo stejně jedno. Koukali se v televizi na Tanec s Hvězdami. " Ano babi, řekl Norman". Zahráli si partičku scrabble a Norman si šel lehnout. " Dobrou noc Normíku, ". "Dobrou babi".   V posteli Norman přemýšlel, jak by vyzrál nad svým příšerným životem. Venku ještě bylo světlo a slyšel kluky hrát fotbal. A jak tak přemýšlel, tak z toho usnul. Dobrou noc.

PS. OMLOUVÁM SE ZA CHYBY A DOUFÁM, ŽE SE VÁM TO BUDE ASPON TROCHU LÍBIT. JE TO MŮJ PRVNÍ PŘÍBĚH, TAK OMLUVTE NEDOKONALOST. DÍKY.