Spolubydlící [Pozastaveno]

1. To si děláte srandu

Horší už to být nemůže!

Zaraženě jsem hleděla na učitelku která mě přišla přivítat na nové škole do které jsem přestoupila později. Zdělila mi že všechny místa na ubytovně pro dívky už jsou zabrané ale jedno by tu stále bylo, jen s menší potíží.

To by mi až tak nevadilo, ale čekalo mě překvapení které bych nečekala.

Jediné volné místo bylo na klučičí koleji, tím pádem bych sdílela pokoj s klukem.

To nemůže být pravda, že ne?

Nic mi nezabrání abych studovala na této škole, ani fakt že budu bydlet s nějakým kreténem. S neochotou jsem přijala zbylé místo.

Školní pracovnice mě doprovázela k mému pokoji, všichni kluci cestou přes ubytovnu se uculovaly a něco si šuškaly.

Zastavily jsme se před dveřmi na konci chodby, silnější a rázná dáma silně zabouchala na pevné dveře. Po chvíli se otevřeli a v nich stál krásný, vysoký kluk. Okamžitě jsem si vedle něj připadala jako trpaslík, hlavou sem mu stěží dosahovala k ramenům.

S ledovým pohledem mě přejel od hlavy až k patě a obočí mu posměšně vzlétlo nahoru. Naštvaně jsem se na něj zašklebila.

"Starku, přivádím ti tvoji novou spolubydlící Scarlett Bronyovou. " předala mi papíry "Doufám že se ti u nás bude líbit" a odešla.

Bez vzrušení jsem prošla kolem něj, jedna půlka pokoje byla v ryze klučičím stylu ta druhá byla prázdná. Své tašky jsem hodila na postel a prošla jsem se do koupelny. Společná koupelna? Děláte si srandu. Vrátila jsem se zpátky do pokoje, ten kluk s džínami a bílím tričkem vypadal neodolatelně. Byl opřen o rám dveří a upřeně mě sledoval.

" Mohli mi sem poslat hezčí, asi se budu muset spokojit s tebou" ušklíbl se.

"Starej se o sebe " začala jsem si vybalovat a skládat knížky na poličku nad postelí.

Zasmál se, s rámusem dopadl na postel, ruce si založil za hlavou a pozoroval mě. Protočila jsem očima a dál vybalovala.

Když jsem byla hotová, pohledem jsem zhodnotila svůj výtvor. Na stěně jsem měla plakáty AC\DC, na poličkách poházený komiksy od Marvel a přes postel přehozenou modrou deku.

"To je děsný, vždycky když se probudím budu mít hned zkažený celý den" nesouhlasně vrtěl hlavou s pažemi skříženými na širokém hrudníku a hleděl na mě.

"Trhni si " už mě tak rozčiloval.

Chtěla jsem být na pokoji s holkou která by byla moje kamarádka a ne s idiotem jehož ego je větší než mapa Texasu.

"Počítáš s tím že si sem budu vodit holky" usmál se od ucha k uchu.

"Tak na to zapomeň!"

"Kazimrdko!" mračil se a zvýšil svůj hlas.

Zatnula jsem ruce v pěst a snažila se uklidnit. Klid, to zvládneš...

Zbytek dne jsme se navzájem ignorovaly. Naštěstí byl v koupelně klíč tak jsem se tam zamkla.

S nejrychlejším osprchováním jsem zalezla konečně do postele a mohla usnout. Jenže něco tak jednoduché se zdálo ted tak složité, když kousek ode mě chrápal medvěd skřížený se sekačkou na trávu. Blbec.

Popadla jsem polštář a hodila ho po něm, zamlaskal a otočil se na druhou stranu. Začal chrápat na novo.

Došli my polštáře tak jsem se zachumlala pod peřinu 'To to pěkně začíná', zázrakem jsem usnula.