Neopětovaná láska

KAPITOLA 1.

Probudilo mě ostré štěkání psa. Nemám ráda psi,protože v jejich blízkost začnu smrkat,pšikat a z mých očí se začnou kutálet slzy. No to je jedno nebudeme se tu zabývat mojí alergií na psy. Ten pes co venku štěkal patřil Henrymu Andersenovy. Klukovi o kterýho mám velkej zájem, jenže on mě vůbec nevnímá. Občas kvůli tomu brečím. Známe se už od mala. To znamená, že jsme spolu zažili spoustu krásných dnů. Jo už zním jako nějaká uslintaná puberťačka, ale já za to nemůžu vždyť je mi 16! Henrymu je 17. A jeho bratrovy Jerrymu Andersenovi je 15.
No každopádně jsem neměla čas přemýšlet nad tím jak je Henry skvělej. Musela jsem jít do školy.
Sešla jsem dolů ze schodů do kuchyně a nasnídala jsem se. Po pár minutách někdo zazvonil a já hned věděla, že je to Janet.
,,Ahoj Janet'', řekla jsem jí hned ode dveří. ,,No to je dost za 15 minut máme být ve škole, ale s tou tvojí rychlostí to nemáme šanci stihnout'' vychrlí na mně místo pozdravu. A sakra, pomyslím si zase jsem zaspala. To je u mě úplně normální, prostě si jen tak ležím. No, ach jo.
Rychle jsem vystartovala do svého pokoje. V rychlosti jsem si oblékla jen džíny a triko s krátkým rukávem.
Vzala batoh a vyrazila s Janet k autobusobé zastávce.
Ztihli jsme to jen tak tak. Autobus už pomalu zavíral dvěře, ale musel je zase otevřít, abysme mohly nastoupit.
V autobuse jsme potkaly ještě jednu kamárádku jménem Katrína a taky Henryho a jeho nejlepšího kamaráda Josche. Josch chodí s Janet a tak jsme si sedly k nim. Josch dal Janet pusu na tvář a řekl: ,,No holky zase pozdě? To už je tenhle týden po druhé.'' Janet mu na to odpověla: ,,Já za to nemůžu. To tady naše Emili se zase rozplívala nad Henrym a zaspala'', to Henry řekla naschvál výrazně. Henry se jen zašklebil, ale nic jiného na to neřekl za což jsem mu byla nesmírně vděčná, ale i tak jsem byla úplně rudá. Jako rajče.
Do školy jsme přijeli v tichosti a z prvním zazvoněním.
Ve třídě jsem si jako obvikle sedla vedle Janet. A hned přes uličku seděl Josh s Adamem. Henry seděl za mnou. Seděl sám, ostatně jako vždycky, ale i přes to jsem byla nervózní. Cítila jsem na zádech jeho pohled.

TAK A PRVNÍ KAPITOLA JE NA SVĚTĚ. BUDU RÁDA ZA KAŽDÝ KOMENT. HLAVNĚ JESTLI MÁM POKRAČOVAT. :)