Na ošetřovně jsem našla Avu u Mel. O kousek dál ležel Chris. Avě jsem snad nevěnovala jediný pohled. Nestarala jsem se o to, jak je na tom Mel. Zajímal mě jen on. Jen Chris a nikdo jiný. Posadila jsem se k němu. Hlavu měl stočenou ke straně. Ke mně. Harry dorazil pár vteřin za mnou. Pohladila jsem Chrise po vlasech. Paní Duncanová k nám zrovna přicházela.
„Co se mu stalo?" Podívala jsem se po ní.
„Nevím, zlatíčko. Normálně dýchá." To jsem cítila taky! Vzala jsem mu za ruku a stiskla mu ji. Stiskl mi ji nazpět. Shlédla jsem k ní.
„Crys?" Znovu jsem se podívala na něj. Pomalu otevíral oči.
„Chrisi." Přitiskla jsem si jeho ruku ke rtům.
„Co se stalo?"
„Omdlel jsi." Druhou rukou si pomohl do sedu.
„Jasně." Podíval se po Harrym. Krabatil obočí, jak si snažil vzpomenout.
„Udělalo se mi špatně. Zatočila se mi hlava. Myslel jsem, že se mi rozskočí. Bylo to vážně hrozný. Pak jsem asi omdlel. Cítili jste to taky?" Podívala jsem se po Harrym. Ten zakroutil hlavou.
„Stalo se to všem oživovačům." Řekla jsem.
„To je blbost. Proč by se to stalo mně? Nejsem oživovač." Nebyl oživovač.
„Jiný důvod to nemůže mít. Nestalo se to žádnému ochránci, Chrisi." Vzal si slovo Harry.
„Chceš tím říct, že celý život nevím, že jsem oživovač? Dej si pohov, Harry. Už tak jsem nevěděl, co jsem." Lehl si.
„To je ono." Všichni jsme se podívali po Avě. Sledovala nás.
„Co?"
„Chris je poloviční havran. Já to taky cítila. Točí se rovnováha." Rovnováha?
„Proč se točí?" Zvedla se od Mel.
„To nevím. Možná vám to řeknou Hlídači, ale rozhodně se mi to nelíbí..." Jak se mohla točit rovnováha?
„Na kterou stranu?" Trefná Harryho otázka.
„Na žádnou. Točí se ze strany na stranu. Nebo alespoň točila." To nedávalo smysl.
„Černí havrani to určitě taky cítili." Chris se s přimhouřenýma očima díval na Avu.
„Kdo to asi tak udělal." Ucedil tiše. S Harrym jsme se na něj podívali.
„Kdo?" Vzhlédl ke mně. Znovu se posadil, ale vymanil se z mého sevření.
„Kdo asi." Přelezl postel kolem mě a zvedl se. No jasně, on si omdlí a rovnou si odejde.
„Chrisi?" Cestou ven zdvihl ukazováček. S Harrym jsme si vyměnili pohled.
„Jméno a hodnost." Ozvali se Hlídači.
„Christopher Barnes. Třetí stupeň." Po něm já.
„Crystal Collinsová, oživovač." A poslední Harry.
„Harry Morgan. Třetí stupeň." Víc nás nebylo. Hlídači se objevili.
„Co vás sem přivádí?" Moc dobře to věděli.
„Harriet." Cože?
„Byla to ona? To ona otočila rovnováhou?" Začal Chris bez čekání na vysvětlení.
YOU ARE READING
Podivný příběh Crystal Collinsové - Srdcem tu zůstávám
ParanormalJednou mi Christopher Barnes řekl: "Znáš tu písničku od Coldplay, kde se zpívá "Nikdo neříkal, že to bude snadný, ale nikdo taky neřekl, že to bude tak těžký"? Takhle nějak jsem se cítil." Předchozí díly: "Podivný příběh Crystal Collinsové" a "Podiv...
